Tající alpské ledovce už nikoho nepřekvapují. Země se otepluje a ledu v horách ubývá. Vědce však letos znepokojila rychlost, s jakou k tomuto procesu dochází. Zatímco dříve by ztrátu 2 procent alpského ledu označili za extrémní, letos naměřili ztrátu pětiprocentní. A nenacházejí pro to jiné adjektivum než „katastrofální“.
Švýcarsko za jediný rok ztratilo přes 5 procent ledu. Matterhorn je téměř bez sněhu
Podle nejnovějších měření Švýcarsko ztratilo za uplynulých 12 měsíců zhruba 5,5 procent ledu. Za uplynulých pět let je to už celých 20 procent, tedy pětina. To s sebou nese hned dvě vážná rizika. Zrychlené tání ledovců může destabilizovat horské hřebeny, které věčně zmrzlá půda drží pohromadě, a způsobit náhlý sesuv podobný tomu, k němuž došlo nedávno v Nepálu. Ubývající led navíc znamená ztenčení zásob vody, kterou země potřebuje pro farmářství, vodní elektrárny a dopravu.
Co je teď, za pár let už být nemusí
Vědci odhadují, že mezi letošním červencem a zářím odteklo ze švýcarských Alp přibližně 2,2 bilionu litrů vody. To sice pomohlo vyrovnat následky letošního sucha, ale vědci varují, že jde o sahání do rezerv, které se za několik let mohou vyčerpat. A pak už nebude z čeho brát.
„Každá kapka vody, která během veder odtéká, je vlastně stará voda, která byla uložena v ledovci po celá staletí nebo desítky let. Pomáhá nám teď, ale není to udržitelné. Při příští vlně veder ji už k dispozici mít nebudeme,“ vysvětlil ředitel švýcarské monitorovací sítě GLAMOS Matthias Huss.
Hladina řeky Rýn letos na některých místech klesla na rekordně nízkou úroveň, což ochromilo lodní dopravu a zvýšilo náklady na přepravu zboží. Vědci se obávají, že zmenšující se ledovce v budoucnu nebudou schopny vodní toky doplňovat.
Alpám chybí sníh
Tání švýcarských ledovců urychlila loňská mírná zima, která přinesla neobvykle málo sněhu. Ten je přitom v horách mimořádně důležitý, protože chrání ledovce před slunečními paprsky jako přirozená přikrývka. Na některých místech podle Husse zmizely až 4 metry ledu jen proto, že je letos nepokrývala několikametrová vrstva sněhu jako v předchozích letech.
„To, co zrovna pozorujeme, je stejné, jako byste vzali kostku ledu z mrazáku a dívali se, jak vám taje před očima,“ uvedl glaciolog Fabien Maussion z University of Bristol.
Sníh se po letošním horkém létě neudržel ani v nejvyšších polohách. Dokonce i vrchol hory Matterhorn (4 478 m), která se tyčí na hranici Švýcarska a Itálie, byl letos v září téměř holý.
Vědci se obávají, že klima je nyní příliš teplé a mnohé švýcarské ledovce nemají šanci přežít. Jedinou naději vidí v omezení emisí skleníkových plynů, které by zachránilo aspoň obří ledovce v Himalájích a polárních oblastech. V Alpách se teď netrpělivě čeká na sněhovou nadílku. Zatím nikdo nedokáže předpovědět, zda bude letos natolik bohatá, aby odhalené povrchy ledovců ochránila.