Srpen 2026 překonal všechny rekordy. Planeta vstoupila do nebezpečného pásma

Nejteplejší měsíc v historii měření

Globální průměrná teplota vzduchu v srpnu letošního roku dosáhla 16,96 °C. Jde o nejvyšší hodnotu, kterou klimatologové kdy pro jeden měsíc zaznamenali od počátku systematických měření.

Stejně teplý byl jen červenec 2023, jehož průměrná teplota se vyšplhala na 16,95 °C. Půlka desetinného bodu je natolik zanedbatelným rozdílem, že leží pod hranicí statistické odchylky měření. Dá se tedy říci, že letošní srpen a červenec 2023 na tom byly stejně.

„Srpen 2026 byl zvláštním měsícem v globálním klimatickém záznamu. Byl nejteplejším srpnem i nejteplejším měsícem vůbec, přičemž globální teploty dosáhly 1,65 °C nad předindustriální úrovní,“

uvedla Samantha Burgess, vedoucí klimatické strategie Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí.

Číslo vědce znepokojilo: teplota byla o 0,85 °C vyšší než průměr let 1991–2020 a zároveň stála nad 1,65 °C nad odhadovanou předindustriální úrovní z let 1850–1900. Poprvé od listopadu 2025 se planeta dostala nad kritickou hranici 1,5 °C, kterou mezinárodní klimatické dohody považují za varovný práh.

Planeta vplouvá do neznámých vod

Teplota atmosféry přitom není jedinou hrozbou. Problémem je rovněž oteplování oceánů. Povrchová teplota moří vystoupila na 21,07 °C, což je hodnota, která překonala dosavadní rekord z roku 2023 (20,98 °C).

Podmínky jevu El Niño jsou již pevně etablované a předpovědi naznačují, že v nadcházejících měsících ještě zesílí.

Světová meteorologická organizace (WMO) poprvé v historii oznámila „téměř stoprocentní pravděpodobnost“, že El Niño bude silně působit až do února. Generální tajemník OSN António Guterres k tomu uvedl:

„El Niño nabývá obřích rozměrů přímo před našima očima. Věda nenechává prostor pro pochybnosti: planeta je v neznámých vodách, a ty vody se zahřívají.“

Samantha Burgess doplnila kontext:

„V kombinaci s rekordními teplotami mořské hladiny a nejteplejším létem v historii západní Evropy tato pozorování ukazují, jak klimatická změna pohání extrémy v atmosféře i oceánech. Dopady těchto podmínek stále více pociťují komunity, ekonomiky a ekosystémy po celém světě.“

Co nás čeká v nejbližších měsících

Evropa od května zažila výjimečnou sérii vln veder. Průměrné teploty za celé období červen až srpen v západní Evropě překonaly dosud nejteplejší léto z roku 2003. Velké části Evropy trpěly rozsáhlým suchem, závažné podmínky hlásily Francie, Británie, Maďarsko, Rumunsko i Srbsko.

Podle britského meteorologického úřadu Met Office bude mít El Niño v Británii specifický dopad: podzim a začátek zimy budou chladnější, deštivější a bouřlivější. Globálně pak klimatický vzorec spouští řetězovou reakci: mění srážkové režimy, na jednom konci světa vyvolává povodně a na druhém nezvyklá sucha.

Guterres svůj projev uzavřel s naléhavou výzvou:

„Teploty mořské hladiny stoupají, teploty dál rostou a svět je v nebezpečném pásmu extrémního počasí. Závod nyní probíhá mezi rostoucími riziky a naším závazkem jednat a chránit lidi. Tento závod musíme vyhrát.“

Už se nedá popřít, že planeta prochází změnou. A ta změna je tak rychlá, že lidé zatím nemají plán, jak na ni reagovat.