Kapitán udělal všechno správně. Přesto se jeho loď potopila za pouhých 14 minut

Luxusní parník RMS Empress of Ireland se po srážce s norskou nákladní lodí SS Storstad potopil za pouhých čtrnáct minut. Zahynulo 1 012 lidí.

Nebyla to ledová kra ani bouře, co loď poslala ke dnu. Stačila hustá mlha, několik špatně pochopených signálů a pár osudových minut, během nichž se dva zkušení kapitáni snažili udělat správnou věc.

Kapitán, který se konečně dočkal

Henry George Kendall se svého vysněného velení dočkal teprve krátce před osudnou plavbou. Po letech služby byl povýšen na kapitána lodi RMS Empress of Ireland, jednoho z nejmodernějších zaoceánských parníků své doby.

Loď patřila společnosti Canadian Pacific Railway a pravidelně převážela cestující i přistěhovalce mezi Kanadou a Velkou Británií. Za pouhých osm let služby absolvovala 95 bezpečných plaveb a přepravila téměř 120 tisíc lidí do Kanady. Nikdo netušil, že její 96. cesta bude zároveň poslední.

Odpoledne 28. května 1914 vyplula z Québecu do Liverpoolu. Na palubě bylo 1 477 lidí – cestující všech tříd i 420 členů posádky. Mezi nimi také 167 členů Armády spásy, kteří mířili na mezinárodní kongres v Londýně.

Všechno vypadalo naprosto normálně

Krátce po jedné hodině ranní se Empress blížila k ústí řeky svatého Vavřince. Posádka zahlédla světla protijedoucí norské nákladní lodi SS Storstad, která převážela deset tisíc tun uhlí.

Obě lodě byly dostatečně daleko od sebe a jejich kurzy naznačovaly, že se bezpečně minou. Nebyl jediný důvod k obavám.

Pak se během několika minut přihnala hustá mlha.

Viditelnost se téměř vytratila a oba kapitáni se museli spoléhat jen na zvukové signály.

Nedorozumění zpečetilo osud tisícovky lidí

Kapitán Kendall se rozhodl pro bezpečný postup. Nařídil zastavit stroje a přejít na zpětný chod, aby loď zůstala stát a vyčkala, než se mlha rozptýlí. Tři krátké signály lodní sirény měly druhé lodi oznámit právě tento manévr.

Na palubě Storstadu si však situaci vyložili jinak.

Posádka usoudila, že Empress mění kurz, a rozhodla se manévr přizpůsobit. Obě lodě tak nevědomky udělaly přesně to, co dva lidé na chodníku, kteří stále uhýbají na stejnou stranu.

Když se z mlhy konečně vynořil tmavý obrys Storstadu, dělilo obě lodě podle kapitána Kendalla pouhých třicet metrů.

To už bylo pozdě.

Čtrnáct minut do konce

Kapitán okamžitě nařídil otočit kormidlo doprava a dát motorům plný výkon vpřed. Doufal, že zmírní náraz nebo alespoň zabrání nejhoršímu.

Motory už ale nestačily zareagovat.

V 1:55 narazila zesílená příď nákladní lodi hluboko do pravoboku Empress of Ireland. V trupu vznikla asi sedm metrů široká trhlina, kterou se do lodi začaly valit tisíce litrů ledové vody.

Mnozí cestující spali a neměli ani čas pochopit, co se děje. Někteří zahynuli přímo v kajutách. Posádka se snažila uzavřít vodotěsné přepážky a spustit záchranné čluny, jenže loď se začala téměř okamžitě prudce naklánět.

Na spuštění většiny člunů už nezbyl čas.

Pouhých čtrnáct minut po srážce zmizela Empress of Ireland pod hladinou.

Mlha zmizela příliš pozdě

Přestože měl Storstad těžce poškozenou příď, zůstal na hladině. Jeho posádka okamžitě spustila čluny a vytáhla z ledové vody přibližně dvě stovky trosečníků. Další zachránily okolní lodě, které přispěchaly na pomoc.

Katastrofu nakonec přežilo 465 lidí. Zahynulo 1 012 cestujících a členů posádky, včetně 134 dětí. Šlo o jednu z největších námořních tragédií v době míru.

Vyšetřování dospělo k závěru, že rozhodující roli sehrál chybný manévr Storstadu po příchodu mlhy. Posádka norské lodi však tvrdila, že se pouze snažila reagovat na pohyb Empress, který pochopila jinak, než kapitán zamýšlel.

Na celé katastrofě je ale nejtragičtější ještě jedna věc.

Jen několik minut po srážce se hustá mlha rozplynula. Kdyby dorazila o chvíli později nebo zmizela o něco dříve, obě lodě by kolem sebe s největší pravděpodobností bezpečně propluly.

Osud více než tisícovky lidí tak změnilo několik minut špatné viditelnosti a jediné fatální nedorozumění.