Na Mostecku se objevil vzácný orlík krátkoprstý. Líbí se mu v bývalém uhelném lomu

O výskytu vzácného druhu ptáka v Mostecké uhelné pánvi informovala počátkem října tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých, který nachází domov v suchých stepních krajinách a polopouštích. Hnízda si staví zejména v severní Africe, Asii a v jižních částech Evropy. Do Česka zavítá málokdy.

Pestrá krajina na úpatí Krušných hor

Národní přírodní památka Lom ČSA se rozkládá na ploše 12,3 čtverečních kilometrů a tvoří největší plochu v České republice, která byla po těžbě ponechána přirozeným přírodním procesům. Otevřené plochy tu střídají mokřady, erozní strže, roztroušené stromy i samovolně vzrostlý les. A na pozadí tohoto neobvyklého reliéfu se rýsují skaliska Krušných hor.

„Krajinný ráz lomu ČSA je v podmínkách České republiky velmi ojedinělý a orlíkovi může připomínat jeho domovskou krajinu stepí, čemuž nasvědčuje právě i jeho pravidelný výskyt v této lokalitě,“ uvedl Michal Porteš z AOPK ČR.

Specialista na hady

Ochranáři v oblasti lomu pozorovali hned několik exemplářů. Většinou šlo o mladé orlíky na potulkách, ale objevili se tu i dospělí jedinci připravení na hnízdění.

Výskyt orlíka krátkoprstého znamená, že se v lokalitě nachází dostatek potravy v podobě hadů a dalších plazů. Jak píše AOPK, orlík je na hady „specialista“. Na menší ptáky a savce útočí jen výjimečně.

Nový domov pro ohrožené druhy

Prostředí bývalého lomu nabízí domov četným druhům ptáků, které v posledních dekádách v západní i střední Evropě povážlivě ubývají kvůli intenzivnímu zemědělství a nedostatku otevřených ploch. V lomu ČSA se zabydleli například linduška úhorní a bělořit šedý, což jsou druhy, které jinde než v hnědouhelných lomech ani nehnízdí.

V oblasti se daří také slavíku modráčkovi středoevropskému, bramborníčkovi černohlavému a hnědému, strnadu lučnímu, konipasu lučnímu a skřivanu lesnímu. Z obojživelníků tu našli útočiště kriticky ohrožený skokan skřehotavý, kuňka obecná a čolek velký. Na okrajích lomu směrem ke Krušným horám žije také řada netopýrů; odborníci zde zaznamenali tři kriticky ohrožené a jedenáct silně ohrožených druhů.

V budoucnu tu bude veliké jezero

Důl Československé armády původně nesl jméno Hedvika a jeho počátky sahají až do roku 1901. Na místě se tehdy nacházelo Komořanské jezero, které muselo být postupně vysušeno. V druhé polovině století se těžba hnědého uhlí v oblasti dále rozšiřovala a v 70. letech jí padlo za oběť i historické město Most.

Samotný důl ČSA dnes prochází sanací. Zatímco část území byla ponechána přirozenému vývoji bez lidského zásahu, ve druhé probíhají rekultivační práce. Zbytková jáma lomu se postupně plní vodou a během pár desítek let by se tu mělo objevit rozlehlé jezero o rozloze 500 hektarů.

Lokalita, která donedávna patřila k nejméně atraktivním místům Česka, tak dostává zcela nový vzhled i rozměr. Vytváří se tu unikátní biotop poskytující životní prostor pro druhy, jež jsme z krajiny téměř vytlačili.