Lidé z mořského národa Bajau vydrží pod vodou až 13 minut. Jejich těla se přizpůsobila životu v moři

Bajau, někdy přezdívaní také „mořští nomádi“, obývají pobřežní oblasti Indonésie, Malajsie a Filipín. Po staletí žili na dřevěných lodích nebo v domech postavených na kůlech nad mořem. Oceán pro ně nebyl jen zdrojem obživy, ale přímo domovem.

Ryby, chobotnice nebo mušle lovili bez kyslíkových lahví. Stačil jim jediný hluboký nádech, jednoduchá harpuna a tradiční dřevěné potápěčské brýle se skleněnými čočkami. Ti nejzkušenější se dokázali ponořit do hloubky přes 60 metrů a pod vodou vydrželi i 13 minut.

Tajemství ukryté ve slezině

Dlouho se předpokládalo, že jde pouze o výsledek tvrdého tréninku od dětství. Výzkum zveřejněný v prestižním vědeckém časopise Cell ale naznačil vliv genetiky.

Vědci pomocí ultrazvuku změřili desítkám příslušníků kmene Bajau vnitřní orgány a porovnali je s lidmi z okolních komunit. Zjistili, že Bajau mají v průměru asi o 50 procent větší slezinu.

Ta v těle funguje jako zásobárna okysličených červených krvinek. Když se ponoříte pod vodu, slezina se stáhne a uvolní je do krevního oběhu. Tělo tím získá dodatečnou zásobu kyslíku, která vám pomůže vydržet déle bez nadechnutí.

„Můžete si to představit tak, jako byste pod vodou dostali ještě jeden nádech navíc,“ vysvětlila vedoucí autorka studie Melissa Ilardo.

Lidská evoluce přímo před našima očima

Větší slezinu přitom měli i příslušníci Bajau, kteří se pravidelně nepotápěli. Nejde tedy o anomálii, která se vyvinula během života vlivem tréninku, ale o genetickou adaptaci, jež vznikla během mnoha generací života na moři.

Jde o jeden z nejviditelnějších známých důkazů, že se lidské tělo dokáže přizpůsobit specifickému způsobu života.

Jedinečný životní styl pomalu mizí

Bohužel, ani tato výjimečná kultura neunikla vlivu moderního světa. Život na moři není praktický, pokud chcete jít s dobou.

Stále více rodin se usazuje na pevnině, děti chodí do státních škol a mladší generace k lovu využívá moderní lodě, motory i potápěčské vybavení. Místo života na moři se dnes Bajau věnují běžným zaměstnáním, často nacházejí uplatnění v oblasti turistického ruchu. Kultura mořských nomádů se během několika desetiletí výrazně proměnila a s tím se také vytrácejí její výjimečné schopnosti.

Za několik generací už možná lidé Bajau tak dlouho pod vodou bez kyslíkové bomby nevydrží. A jejich děti se už možná nebudou rodit s větší slezinou. Vědci měli štěstí, že tuto zvláštní genetickou úpravu ještě mohli prozkoumat.