Atlantický proud povážlivě slábne. Jeho kolaps by způsobil ochlazení Evropy a zdražení potravin

Atlantický meridionální cirkulační proud (AMOC) transportuje teplo a vlhkost z tropů až k polárnímu kruhu a vytváří stabilní počasí, na němž závisí zemědělství po celém světě. Klimatická změna ho však oslabila o 15 procent, což je nejnižší úroveň za posledních tisíc let. A podle vědců může proud do konce století ztratit až 43 procent své síly.

Nová studie neziskové organizace ALLFED nyní varuje před nevratnými škodami na světových zásobách potravin. Pokud proud během příštích 50 let oslabí o 60 procent, globální produkce pšenice, kukuřice a rýže klesne o 5,3 procenta. V některých oblastech Evropy dokonce o 12 až 19 procent.

Jak by se v Evropě změnilo počasí

Studie navazuje na předchozí výzkumy, podle kterých by kolaps AMOC vyvolal extrémní výkyvy počasí na severní polokouli. Podle modelu nizozemských odborníků by Evropa zažívala mrazivější zimy a velmi horká a suchá léta, přičemž největší rozdíl by zaznamenaly státy na severovýchodě kontinentu.

„Nejnižší teploty v Nizozemí by padaly k minus 20 stupňům Celsia, ve Skotsku až k minus třiceti a na pobřeží Norska až k minus 40,“ uvedl Michiel Baatsen z Institutu pro mořský a atmosferický výzkum. V Edinburghu by se podle něho teploty držely pod bodem mrazu celých 164 dní v roce.

Radikální změny a výkyvy teplot by ohrozily zavedené zemědělství. Případné škody právě spočítala výše zmíněná studie ALLFED.

Evropa a Kanada přijdou o pětinu úrody

Mezi nejvíce postižené země by podle jejích propočtů patřily Německo, Ukrajina, Kanada, Velká Británie a Skandinávie, tedy regiony, které dnes patří mezi klíčové světové vývozce obilí.

Simulace počítala se scénářem, kdy by se planeta oteplila o 2 stupně Celsia nad předindustriální úroveň a AMOC by během 50 let oslabil o přibližně 60 procent. Dopady by se neprojevily naráz, ale postupně během desítek let. To ovšem neznamená, že budou méně devastující.

Ceny obilí vyletí o 40 procent, obchod může zkolabovat

Propad produkce v exportních centrech by měl přímý dopad na vaši peněženku. Vědci odhadují, že ceny obilovin na světových trzích vzrostou až o 40 procent. A to ještě za předpokladu, že pořád bude fungovat globální obchod, což ve světě rostoucího protekcionismu a obchodních válek není tak jisté.

„Sortiment potravin dostupných v obchodech se může na určitá období výrazně zúžit,“ říká Michael Hinge, hlavní ekonom organizace ALLFED pro Live Science. „Ještě horší by však byl scénář, kdy by státy začaly chránit vlastní zásoby a omezovat export.“

Udržení volného obchodu považují autoři studie za klíčové pro zvládnutí negativních dopadů kolabujícího proudu.

Skleníky, mořské řasy a krmivo pro lidi

Studie nabízí i několik adaptačních opatření, která by mohla zmírnit nejhorší scénáře. Země by mohly rozšířit skleníkové pěstování, změnit dobu výsevu, přesunout některé plodiny do vhodnějších oblastí nebo omezit krmivo pro zvířata ve prospěch pěstování plodin pro lidi.

Další možností je investice do klimaticky odolných potravin, jako je pěstování mořských řas nebo produkce jednobuněčných proteinů. Tyto alternativy by mohly částečně kompenzovat ztráty tradičních plodin a zajistit potravinovou bezpečnost i v měnícím se klimatu.

Atlantický proud AMOC je jedním ze čtyř klíčových pilířů, které umožňují životu na Zemi fungovat. Kromě něj je to ledový příkrov Západní Antarktidy, grónský ledovec a amazonský deštný prales. Studie z roku 2024 ukázala, že všechny čtyři pilíře procházejí určitou formou kolapsu. A zatímco ledovce a pralesy máme přímo před očima, oceánský proud pracuje tiše v zákulisí. A přitom právě on se může zhroutit jako první.