Na Vánočním ostrově v Indickém oceánu se každý rok odehrává nevšední přírodní podívaná. Z tropického lesa s příchodem dešťů vylézají miliony červených krabů, aby se vydali k moři. Místní cesty i pobřeží se tak během dnů doslova zbarví doruda.
Vánoční ostrov každý rok zaplaví miliony červených krabů. Jejich rozmnožování řídí Měsíc
Vánoční ostrov patří Austrálii a leží jižně od indonéského ostrova Jáva. Místní krabi červení (Gecarcoidea natalis) se nevyskytují nikde jinde na světě. Ostrov jich podle odhadů obývá asi 100 milionů. Běžně je ale nevidíte. Během suchého období se totiž ukrývají v lesích, schovaní v norách nebo skalních puklinách, kde se drží vlhkost. Teprve když přijdou první vydatnější deště, je to pro ně signál, že mohou bezpečně vyrazit k moři, aby se tam rozmnožili.
Cesta není bezpečná
Migrace obvykle začíná v říjnu nebo listopadu, někdy se ale v závislosti na počasí posune až na prosinec či leden. Jako první vyrážejí samci, o několik dní později se k nim přidávají samice. V některých místech ostrova se jich naráz pohybuje tolik, že téměř nevidíte zem.
Zatímco na plážích a lesních cestách jde o atraktivní podívanou, na silnicích je to problém. Mnoho krabů každý rok skončí pod koly automobilů. Místní obyvatelé jim proto staví speciální mosty a podchody, a některé úseky silnic v době migrace dokonce zcela uzavírají.
Před nakladením vajíček samice sledují Měsíc
Jakmile samci dorazí na pobřeží, začnou si tu hloubit nory. Vzhledem k jejich obrovskému množství se o místo někdy přetahují jako turisté na přelidněné pláži.
Potom už jen čekají na samice, aby se s nimi spářili. Tím jejich úkol skončí a mohou se vrátit zpátky do lesa. Samice oproti tomu zůstávají v norách a připravují se na nakladení vajíček. Ta se v jejich tělních schránkách vyvíjejí přibližně dva týdny. Jedna samice jich může vytvořit až sto tisíc.
Krabí „maminky“ je však nekladou do vody jen tak náhodně. Vychytávají přesný moment, kdy je Měsíc ve fázi poslední čtvrti, příliv ustupuje a zároveň téměř svítá. Vše má svůj důvod.
Gravitační působení Měsíce se v této fázi částečně vyrovnává s působením Slunce. To způsobuje takzvané hluché přílivy, při nichž je rozdíl mezi klesající a stoupající hladinou moře menší než obvykle. Vodní hladina je klidnější, proudy slabší, a vypouštění vajíček tudíž bezpečnější.
Ustupující příliv je pak nutný z důvodu, že odnese vylíhlé larvy dále od pobřeží. A doba těsně před úsvitem snižuje riziko, že budou hned sežrány denními predátory.
Záběry z migrace krabů přináší krátké video BBC:
Z nových jedinců přežije jen zlomek
Vylíhlé larvy tráví následující týdny v moři. Procházejí několika vývojovými stadii a postupně se mění v drobné organismy, které připomínají malé krevety. Říká se jim megalopy. Teprve potom se vracejí k pobřeží, kde se z nich stávají miniaturní krabi.
Tohoto stadia se ale z původních milionů dožije jen zlomek. Řada z nich končí jako potrava ryb a dalších mořských živočichů. Ti, kteří přežijí, pak ještě musejí absolvovat dlouhou a nebezpečnou cestu do lesa.
Nejen turistické lákadlo
Migrace červených krabů patří k hlavním turistickým atrakcím Vánočního ostrova. Pohled na pláže pokryté červenou pohybující se červenou masou je unikátním zážitkem, který si nenechal ujít ani britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough.
Krabi červení však na ostrově nežijí jen na ozdobu. Jejich přítomnost má velký význam pro místní ekosystém. Živí se především spadaným listím, plody, květy a mladými rostlinami, čímž pomáhají rozkládat organickou hmotu a ovlivňují podobu zdejšího lesa. Vánoční ostrov by se bez nich zkrátka neobešel.