V Turecku se otevírají obří díry v zemi. Polykají pole a ohrožují domy

Farmář věděl, co se děje. Na jeho pozemku se to stalo už podruhé.

„Každý večer se modlím, než jdu spát, a když se vzbudím, modlím se znovu. Žiju v neustálém strachu, že se propadne i můj dům,“ citoval Fatiha Şıka deník Guardian.

Turecko se mění v poušť

Turecká oblast Konya je považována za kolébku zemědělských civilizací. První kultury zde pěstovaly plodiny už před 10 tisíci lety a do dnešní doby byla zdejší půda úrodná a plodná. To se ale v posledních desetiletích mění. V polích se objevují obrovské hluboké propadliny a farmáři jen bezmocně přihlížejí, jak jim úroda mizí v útrobách země. Odborníci v oblasti zmapovali už téměř 700 takových děr a další nacházejí také v provinciích Karaman a Aksaray.

„Hlavním důvodem tohoto jevu je klimatická změna a sucho, které postihují celý svět od roku 2000,“ uvedl pro Reuters profesor geologie Fetullah Arik s tím, že kvůli suchu v oblasti Konya povážlivě klesá hladina podzemní vody. Zatímco na počátku milénia klesala zhruba o půl metru ročně, v posledních letech je to už 4 až 5 metrů ročně.

S ubývající vodou geologické podloží ztrácí stabilitu a vyschlá půda se do nich může zničehonic zhroutit.

Guardian upozorňuje, že Turecko se potýká s ničivým suchem dlouhodobě. Celým 90 procentům země hrozí, že se postupně přemění v poušť. Problém přitom neleží jen v nedostatku srážek.

Obří díry v polích si můžete prohlédnout v krátkém videu:

Geologické podloží a nelegální vrty

Konya je ke vzniku obřích děr náchylná už kvůli svému geologickému složení. Region leží na vápenci a dalších horninách, které se v podzemní vodě postupně rozpouštějí. Hluboko v zemi se tak vytváří dutiny a pukliny, ukryté pod vrstvou sedimentů a zeminy. Když jsou naplněny vodou, podloží drží jakžtakž pohromadě. Odčerpávání podzemní vody ale celý systém narušuje a křehké stropy nad puklinami se propadají.

Úřady se snaží odběr podzemní vody regulovat, zoufalí farmáři ale nařízení obcházejí.

„Poptávka po vodě je v této nížině velmi vysoká,“ vysvětluje Fetullah Arik. V oblasti je podle něj 120 tisíc nelegálních vrtů, které podzemní vodu odčerpávají pro zavlažování zcela nekontrolovatelně. Vrtů s povolením se zde oproti tomu nachází jen 40 tisíc.

Co se s tím dá dělat

Zatímco turecké úřady se snaží odhalovat riziková místa a připravují systém včasného varování, který by na propady země místní obyvatele upozornil, někteří farmáři už hledají jiné způsoby obživy.

Fatih Şık se domnívá, že je ze svého rodu posledním, kdo na poli hospodaří. Své děti poslal do města studovat zdravotnické obory, aby měly lépe zajištěnou budoucnost.

Jiní farmáři vidí řešení v přechodu na pěstování plodin, které nejsou náročné na zavlažování. Místo tradiční pšenice, kukuřice a cukrové řepy začínají pěstovat například technické konopí.

Přesto žijí v neustálém napětí, že jim úrodu znenadání pohltí obří díra. Anebo ještě hůře, že se jednoho dne propadnou do země i jejich domy.