Nejstarší doloženou mírovou smlouvu uzavřel egyptský faraon s Chetity. Chránila i uprchlíky

V roce 1274 před naším letopočtem se u města Kadeš střetly armády dvou nejmocnějších říší tehdejšího Blízkého východu. Na jedné straně stál egyptský faraon Ramesse II., na druhé chetitský král Muwatalli II. Do bitvy vyrazily desítky tisíc vojáků a největší válečné vozy své doby. Předmětem sporu bylo strategické území dnešní Sýrie, na které si obě mocnosti činily nárok. Ani jedné se však nepodařilo zvítězit. Bitva skončila patem.

Mírová smlouva vytesaná do stříbra

Spor se táhl ještě dalších 15 let bez toho, aby jedna strana plně získala syrské území pod kontrolu. Muwatalli mezitím zemřel a na chetitský trůn usedl jeho bratr Hattušili III. K moci se nedostal zcela legitimně, původně měl říši vládnout Muwatalliho syn. Hattušili ale využil občanských nepokojů, svého synovce svrhl a poslal do vyhnanství.

Ačkoli vztahy v jeho vlastní rodině bychom mohli označit za diskutabilní, v těch mezinárodních se osvědčil jako brilantní diplomat. Okolo roku 1259 př. n. l. uzavřel s Ramessem II. nejstarší doloženou mírovou dohodu v lidské historii. Její původní verze, údajně vytesaná na stříbrné desky, se nedochovala. Archeologům se však podařilo najít fragmenty opisů na hliněných tabulkách. Jednu z nich našli i nedávno v tureckém královském sídle Büyükkale, které bylo součástí chetitského hlavního města Chattušaš.

Panovníci si přislíbili bratrství

Kadešská smlouva nebyla jen úmluvou o neútočení. Mocní panovníci v ní stvrdili spojenectví a zavázali se ke vzájemné spolupráci.

Faraon Ramesse II. o svém chetitském protějšku napsal:

„Je pro mě bratrem a je se mnou v míru, a já jsem bratr pro něj a budu s ním v míru navždy. Jsme spojeni poutem míru a bratrství, které je silnější než pouto, které mezi Egyptem a Chetitskou zemí existovalo doposud.“

Nově objevený fragment ukázal, že mírová dohoda pamatovala také na prosté občany, kteří během války přeběhli nebo uprchli do nepřátelské říše. Tyto osoby měly být dle úmluvy navráceny do zemí svého původu bez toho, aby tam čelili trestu. Panovníci se zavázali, že uprchlíci nebudou po návratu do svého domova zmrzačeni, jejich domy nebudou zničeny a žádný trest nepostihne ani jejich manželky a děti.

Kadešská smlouva možná nebyla první

Přestože jde o nejstarší mírovou smlouvu, která se nám díky opisům dochovala, nemůžeme s jistotou říci, že byla historicky zcela první. Diplomatické vztahy s okolními říšemi totiž Egypt udržoval již dříve. Dokládají to například takzvané Amarnské dopisy, jejichž část pochází z doby faraona Amenhotepa III., který vládl přibližně v letech 1390 až 1353 př. n. l., tedy více než sto let před Kadešskou smlouvou.

Tyto dopisy vyryté do hliněných tabulek si egyptský faraon vyměňoval s vládci království Mitanni, Babylónie, Asýrie i dalších mocností. Panovníci mezi sebou řešili obchody, navzájem si posílali vzácné dary a často se nazývali bratry. Spojenectví dokonce někdy zpečetili sjednáním sňatku mezi blízkými příbuznými. To ostatně nakonec udělal i Hattušili III., který dal Ramessovi II. za manželku jednu ze svých dcer.

Historici dnes označují téměř čtyřicetiletou vládu Amenhotepa III. za období stability a ekonomického rozkvětu. Velkým dílem k tomu napomohla právě preference mezinárodní spolupráce před vojenskými konflikty. Nejmocnější muži planety si výhody míru uvědomovali už před více než 3000 lety. Bohužel se nám ho do dnešních dob nedaří trvale udržet.