Chléb s cibulí a pivo. Snídaně starých Egypťanů by byla pro moderního člověka překvapením

Co pole dalo

Základem jídelníčku starých Egypťanů byly obiloviny a druhy zeleniny, které se daly vypěstovat v úrodném údolí Nilu. Chléb patřil k nejdůležitějším potravinám a jedli ho lidé napříč společenskými vrstvami. Při snídani ho doplňovala zelená cibulka a podle možností další zelenina, například salát, okurka, ředkvičky nebo různé druhy luštěnin.

V bohatších domácnostech mohl být jídelníček pestřejší a vyskytovalo se v něm maso, ryby, sýry, ovoce nebo sladkosti.

Pro běžného člověka ale nebyla snídaně žádným gastronomickým zážitkem. Měla především dodat energii na dlouhé hodiny práce.

Pivo nebylo jen pití. Bylo to jídlo

Hutné, čerstvě vykvašené pivo mohlo tehdy připomínat spíš polévku než dnešní světlý ležák. Egypťané ho nevnímali jen jako nápoj k zahnání žízně, bylo pro ně i plnohodnotnou potravinou. Dnešní přezdívka tekutý chléb by na egyptské pivo seděla celkem přesně.

Pro historiky je nicméně velmi složité starověkou verzi piva rekonstruovat. Receptů byl nespočet a každá rodina ho mohla připravovat trochu jinak.

Co ale víme s jistotou, pivo bylo v tehdejší společnosti velice důležitou součástí jídelníčku. Například dělníci, kteří pracovali na stavbě pyramid v Gíze, dostávali na příděl zhruba šest litrů piva každý den!

Kolik v tom bylo alkoholu?

Procento alkoholu se mohlo lišit podle toho, v které fázi kvašení jste pivo servírovali.

Historik Daan Smets z Katolické univerzity v belgické Lovani je však toho názoru, že nápoj nemohl být příliš alkoholický.

„Pivo bylo součástí každodenního jídelníčku, tak jako je dneska chleba a kukuřičné lupínky. Konzumovalo se při každém jídle a pila ho celá rodina, včetně dětí. Proto si myslíme, že obsah alkoholu nebyl nijak vysoký. Tak asi tři až čtyři procenta,“ odhaduje Daan Smets.

Tento názor se zdá být logický. Ostatně i dělníci by po šesti litrech obdoby plzeňské dvanáctky mohli mít potíže postavit hliněný domek, natož pyramidu.

Starověký fast food

Ne každý měl ráno čas nebo možnost připravit si jídlo doma. Mnozí dělníci přicházeli stavět pyramidy jen „na sezonu“ a neměli v místě rodinné zázemí, kde by se každý den vyvářelo. Pro mnoho z nich tak bylo jednodušší zastavit se na snídani cestou do práce v taverně či pekárně. Předchůdci podniků s rychlým občerstvením vyrůstaly zejména v blízkosti velkých stavenišť, kde po nich byla největší poptávka.

Místo hamburgerů si však Egypťané kupovali obilné placky se zeleninou a místo kávy konzumovali pivo. Z pohledu moderního člověka to byla možná šílenost. Ale jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. A co teprve jiná doba…