Pompeje nebyly jediné. Vesuv pohřbil místní osadu už v době bronzové

Z doby bronzové se nám dochovaly spíš jen útržkovité nálezy, které archeologové vykopali na místech bývalých sídlišť a pohřebišť. Stavbaři u Neapole při stavbě vysokorychlostní železniční trati odkryli rovnou celou osadu. Zakonzervoval ji sopečný popel, jenž ji zasypal před 4 tisíci lety. Bylo to o dva tisíce let dříve, než stejný osud postihl římské Pompeje.

Obyvatelé stihli utéct

Osada Afragola ležela nedaleko dnešní Neapole, zhruba šestnáct kilometrů od úpatí Vesuvu. Erupce, která ji pohřbila, začala podle odborníků mohutnou explozí, jež vynesla sopečný materiál převážně severovýchodním směrem. Teprve potom se vítr obrátil a hnal popel směrem k Afragole.

Lidé měli čas uprchnout a také to udělali. Výzkumníci v osadě nenašli lidská těla, jen otisky bosých nohou zanechané obyvateli na útěku.

Katastrofa udeřila na podzim

V osadě stála budova sloužící jako sklad, kde místní shromažďovali obilí, zemědělské plodiny a ovoce nasbírané v okolních lesích. Když se do vesnice přivalil žhavý sopečný materiál, stavba se vznítila a skladované plodiny zuhelnatěly. Díky tomu se zachovaly do dnešních dnů a vědci je mohou identifikovat.

Kampánská nížina v době bronzové nabízela pestrý jídelníček: ve skladu byly obilniny, lískové oříšky, žaludy, planá jablka, dřínky i granátová jablka. Bohatá zásoba svědčí o tom, že sopka vybuchla na podzim, kdy obyvatelé dokončovali sklizeň.

„Naleziště je výjimečné, protože Afragola byla pohřbena obří erupcí Vesuvu, což nám hodně napovídá o lidech, kteří tam žili, i o jejich přirozeném prostředí. V tomto případě se nám díky nálezu ovoce a zemědělských plodin podařilo určit roční období, kdy k erupci došlo, což obvykle není možné,“ říká Tiziana Matarazzo z antropologického oddělení Univerzity v Connecticutu.

Síla erupce byla podle odbornice tak obrovská, že změnila klima na mnoho let. Sloupec sopečného materiálu vystoupal do výšky, kde dnes létají dopravní letadla.

Vesuv nikdy nespí

Ničivý výbuch, který zničil Pompeje, tedy nebyl první. Sopka Vesuv ostatně nespí ani v moderní době. Od roku 79 došlo zhruba ke třem desítkám menších erupcí. Nejničivější z nich v roce 1631 zahubila čtyři tisíce lidí.

Oblast v okolí Vesuvu je dnes velmi hustě osídlená. V nejohroženější, takzvané rudé zóně, žije téměř 600 tisíc lidí, kteří by museli být v případě katastrofy evakuováni. Místní úřady přitom ve svém krizovém plánu počítají s tím, že na celou akci budou mít maximálně 72 hodin.