Zelený záblesk při západu Slunce řada lidí nikdy neviděla. Vzácný jev trvá jen pár sekund

Když obzor zčervená a pak náhle zazáří zeleně

Stojíte na pobřeží oceánu těsně před západem Slunce. Vzduch je křišťálově čistý, obzor úplně volný. Sluneční kotouč se pomalu noří do vody a vy čekáte na ten poslední okamžik, kdy zmizí úplně. A pak se to stane – na horním okraji Slunce se objeví intenzivní smaragdová záře.

Tento prchavý optický úkaz má svůj oficiální název: zelený záblesk. Staří námořníci mu říkali „Neptunovo mrknutí“.

Fenomén se může objevit při východu i při západu, ale mnohem častěji ho lidé zachytí večer, protože mají čas se připravit a sledovat přesné místo, kde Slunce zmizí. Ráno musíte vědět naprosto přesně, odkud vyjde – a to je mnohem těžší.

Jak zelený záblesk vzniká?

Důvodem je atmosférická refrakce – ohyb světelných paprsků při průchodu vzduchem různé hustoty. Kratší vlnové délky (modrá, fialová, zelená) se lámou silněji než delší (červená, oranžová, žlutá).

Když Slunce klesá k obzoru, jeho paprsky musí projet mnohem tlustší vrstvou atmosféry. Červené a oranžové tóny mizí pod obzorem jako první. Modré a fialové světlo se mezitím rozptyluje do stran – proto je obloha modrá, ale při nízkém úhlu tyto barvy k pozorovateli nedorazí.

Zelená zůstává přesně uprostřed. Je dost krátkovlnná na to, aby se zlomila víc než červená, ale zároveň se nerozptyluje tak silně jako modrá. Za ideálních podmínek tak na okamžik vytvoří tenký zelený proužek na samém vrcholu mizejícího kotouče.

Pokud je atmosféra mimořádně čistá a stabilní, může se dokonce objevit ještě vzácnější modrý záblesk – okamžik, kdy i ty nejkratší viditelné vlnové délky proniknou až k vašemu oku.

Čtyři tváře jednoho jevu

Ne všechny zelené záblesky vypadají stejně. Atmosférické podmínky rozhodují o tom, jakou podobu úkaz nakonec přijme.

Inferior-mirage flash se typicky objevuje těsně nad mořskou hladinou, když je voda teplejší než vzduch nad ní. Záblesk má oválný, zploštělý tvar.

Mock-mirage flash vypadá jako tenký zelený šíp, který se na vteřinu či dvě oddělí od horního okraje Slunce. Tento typ často vídají piloti letadel.

Mnohem vzácnější je subduct flash. Při teplotní inverzi – když teplý vzduch uvězní chladnější vrstvu u země – může Slunce nabýt bizarního tvaru připomínajícího přesýpací hodiny. Jeho horní hrana pak může zůstat zeleně zbarvená až patnáct sekund.

Nejexotičtější variantou je zelený paprsek. Bezprostředně po západu z obzoru na zlomek vteřiny vyšlehne úzký svislý pruh zeleného světla. Tento efekt vyžaduje kombinaci mlhavé atmosféry a mimořádně intenzivního záblesku.

Jak ho spatřit?

Zelený záblesk má pověst nepolapitelného jevu – a zaslouženě. Trvá jen sekundu nebo dvě a potřebuje perfektní kombinaci čistého vzduchu, vzdáleného obzoru a příznivé refrakce. Někdy se neobjeví, i když se zdá, že máte všechno splněno. Jindy vás překvapí za podmínek, které mají k ideálu zdánlivě daleko.

Nejlepší místo je tam, kde máte nízký, vzdálený a zcela volný obzor. Oceán je skvělá volba, ale fungují i velká jezera, otevřené pláně nebo vyvýšená místa s výhledem. Ideální je chladné, jasné počasí s minimem prachu, mlhy nebo mraků u horizontu.

Existuje ale jedno zásadní bezpečnostní pravidlo: nikdy se nedívejte přímo na Slunce, dokud je ještě vysoko nad obzorem. Nefiltrované sluneční světlo může způsobit vážné a trvalé poškození zraku. Při pozorování západu počkejte, až téměř celý kotouč zmizí a zůstane jen malinký proužek. I pak se vyhněte dlouhému přímému pohledu.

Zelený záblesk není nemožné spatřit – je jen nepředvídatelný. Pro mnoho pozorovatelů se právě tahle nejistota stala součástí kouzla. S trochou trpělivosti, správným místem a trochou štěstí se možná ocitnete přesně tam, kde a kdy je potřeba.

Není mnoho lidí, kterým se podařilo nahrát tento pozoruhodný fenomén na kameru. Na YouTube najdete spoustu klipů vytvořených umělou inteligencí, která jev nerealisticky přibarvuje. Našli jsme video, které zachytilo zelený záblesk velmi slabý, ale zato opravdu nefalšovaný:

Legenda o lásce, duších a štěstí

Zelený záblesk v minulosti inspiroval nejen vědce, ale i básníky a romantiky. A je s ním spojena řada mýtů.

Jedna pověra tvrdí, že zelený záblesk odhaluje pravdu v lásce. Podle tradice spojované s francouzskými a skotskými námořníky – a proslavené Julesem Vernem v románu Zelený paprsek z roku 1882 – každý, komu se poštěstí tento úkaz spatřit, už nikdy nebude oklamán v záležitostech srdce.

Jiná tradice dává záblesku temnější význam: jde prý o otevření cesty pro duše.

„Můj táta říká, že zelený záblesk přenáší do nebe duše lidí, kteří zemřeli na moři,“ píše pod videem uživatelka Jennifer.

Zelený záblesk ale může symbolizovat také štěstí. Koneckonců, spatřit ho je štěstí samo o sobě. Znamená to být přesně na správném místě v naprosto správný okamžik. A pokud se vám to povedlo v případě vzácného optického fenoménu, třeba se vám to podaří i v praktickém životě.