Myslíme si, že jsou daleko. Lesní požáry přitom ovlivňují ovzduší v okolí tisíců kilometrů

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že zdravotní riziko kouře z požárů často podceňujeme. Kouř může překračovat hranice regionů, států i celých kontinentů. Lidé tak mohou dýchat znečištěný vzduch, aniž by kdy plameny spatřili na vlastní oči.

Co vlastně vdechujeme

Kouř z požáru tvoří složitá směs plynů a velmi malých částic. Vážný problém představují částice označované jako PM2,5. Jsou tak drobné, že mohou proniknout hluboko do plic a část z nich se může dostat i do krevního oběhu.

Člověk vůbec nemusí mít pocit, že dýchá něco nebezpečného, a přesto se u něj dostaví kašel, pálení očí a v krku, bolesti hlavy nebo dušnost. U lidí s astmatem, chronickým onemocněním plic či srdce může znečištěný vzduch zhoršit jejich potíže. Většímu riziku jsou vystaveny také děti, starší lidé a těhotné ženy.

„I když kouř necítíte, můžete mít jeho vlivem zdravotní potíže. Směr požáru se navíc může při změně větru náhle změnit, takže je důležité sledovat aktuální informace úřadů,“ říká Dorota Jarosinska z Evropského centra WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Jak daleko může kouř doletět

Vzdálenost závisí na velikosti požáru, síle a směru větru, výšce, do které kouř vystoupá, a dalších podmínkách v atmosféře. V případě velkých požárů mohou kouřové vlečky putovat přes rozsáhlá území a dostat se stovky až tisíce kilometrů od zdroje.

Příkladem byly obří kanadské požáry, jejichž kouř se v minulosti rozfoukal nad velkou část celé Severní Ameriky.

Ohrožené je i ovzduší jako celek

V červnu 2026 zveřejnila NASA studii, z jejíchž výsledků vyplynulo, že lesní požáry zhoršují kvalitu ovzduší i prostřednictvím chemických reakcí, ke kterým dochází až daleko od samotného ohně.

Vědci sledovali mimo jiné oxid uhelnatý, který vzniká při spalování. Ten spolu s dalšími látkami a slunečním zářením přispívá ke vzniku přízemního ozonu.

Zatímco vysoko v atmosféře ozon vytváří ochrannou vrstvu, která nás chrání před ultrafialovým zářením, u zemského povrchu jde o škodlivou znečišťující látku. Dráždí dýchací cesty a zhoršuje astma i další respirační onemocnění.

Studie odhalila, že se koncentrace přízemního ozonu může zvyšovat i v oblastech vzdálených až tisíce kilometrů od požáru. Opět si toho ani nevšimnete.

Co s tím můžeme dělat

Nejdůležitější je brát vážně výstrahy úřadů a řídit se jejich doporučeními. Pokud upozorní na zhoršenou kvalitu ovzduší, má smysl omezit pobyt venku, nevětrat a vyhnout se fyzické aktivitě pod širým nebem, přestože žádný požár ve svém okolí fyzicky nevidíte. Při výrazném zhoršení ovzduší mohou úřady doporučit také další ochranná opatření, například použití respirátoru.

Fakt, že kouř přímo necítíme, ještě neznamená, že ho nemáme ve vzduchu. A protože lesních požárů v Evropě přibývá, problém začíná být čím dál naléhavější.