Lidé si myslí, že ji astronomové na fotkách přibarvují. Mlhovina Kočičí tlapka ale hýří barvami i ve skutečnosti

Kočičí tlapka je samozřejmě jen přezdívka. Pamatuje se však mnohem lépe než oficiální označení NGC 6334, pod kterým mlhovinu najdete v astronomickém katalogu. A přestože se noční oblohou žádná gigantická kočka nikdy neprocházela, podobnost s její packou je překvapivě výrazná.

Místo, kde se rodí hvězdy

Nejde přitom jen o roztomilou vesmírnou kuriozitu pro milovníky domácích mazlíčků. Pro astronomy má Kočičí tlapka zcela jiný a praktičtější význam. V tomto obrovském oblaku plynu a prachu totiž probíhá jeden z nejpozoruhodnějších procesů ve vesmíru – vznik nových hvězd.

Uvnitř mlhoviny se nacházejí husté oblasti, kde se působením gravitace stlačuje plyn a prach. Jak se materiál postupně hromadí, vznikají zárodky nových hvězd. Ty se mohou během svého vývoje rozpálit natolik, že začnou intenzivně zářit a ovlivňovat své okolí.

Záření mladých, velmi horkých hvězd pak pomáhá vytvářet působivé barvy, které na snímcích mlhoviny vidíme.

Proč je Kočičí tlapka tak červená?

Výrazná červená barva není jen výsledkem úprav fotografií. Velkou roli v ní hraje vodík, nejběžnější prvek ve vesmíru.

Ultrafialové záření mladých hvězd dodává okolnímu plynu energii. Atomy vodíku se ionizují a při návratu do nižších energetických stavů vyzařují světlo na charakteristických vlnových délkách.

Jednou z nich je červené záření známé jako H-alfa. To je typické pro oblasti, kde se nachází ionizovaný vodík a kde probíhá intenzivní tvorba hvězd.

Kočičí tlapka tak na fotografii svítí mimo jiné proto, že v ní mladé hvězdy doslova rozzářily okolní plyn.

Pohled do hluboké minulosti

Mlhovina je od nás vzdálená zhruba 4000 světelných let. Když se tedy dnes na Kočičí tlapku díváme, vidíme ji tak, jak vypadala v době, kdy se v Egyptě stavěly pyramidy. 

Jak asi vypadá v současnosti? To zatím netušíme. Víme jen, že světlo, které právě teď z Kočičí tlapky vyráží, k nám dorazí až za dalších 4000 let. Možná se některé její části změnily, nové hvězdy dál rostou a jiné už naopak zanikly. Mlhovina už má třeba v současné chvíli zcela jiný tvar.

Na vesmíru je fascinující, že nám dovoluje nahlížet do minulosti, zatímco přítomnost před námi skrývá. Ne vždy si to při pohledu na noční oblohu uvědomujeme. Ale je to tak.