Uko Ješita by se nestačil divit. Lidé před 40 tisíci lety dokázali vytvořit sošky menší než nehet

Pravěkého člověka si představujeme jako lovce, který kopal primitivní pasti na mamuty a jednotvárnou stravu občas zpestřil bobulemi a bylinkami. Čerstvý archeologický objev z Německa ukazuje úplně jiný obraz. Někdo před zhruba 40 tisíci lety seděl s kouskem mamutího klu v ruce a trpělivě do něj vyřezával ptáčka velkého sotva jako lidský nehet.

Miniatura s překvapivými detaily

Archeologové z Univerzity v Tübingenu oznámili objev dvou dosud neznámých miniaturních figurek ptáků z jeskyně Hohle Fels na jihozápadě Německa. Obě pocházejí z období před přibližně 40 tisíci lety a jsou vyřezané z mamutí slonoviny.

Jedna figurka měří přibližně dva centimetry, druhá je ještě menší. Přesto na nich lze rozeznat zobák, oči, naznačená křídla i jednotlivé linie peří. Podle autorů studie jde o nejmenší známé figurální umění z tohoto období.

Jak se jim to podařilo?

Největší záhada ale nespočívá v samotné velikosti.

Před čtyřiceti tisíci lety lidé neměli kovové nástroje, lupu ani elektrické osvětlení. Přesto dokázali opracovat mamutí kel s přesností, která budí obdiv. Tak jemná práce vyžadovala mimořádně pevnou ruku, trpělivost a schopnost pozorovat přírodu do nejmenších detailů.

Profesor Nicholas Conard z Univerzity v Tübingenu upozorňuje, že nejde o stylizované symboly. Naopak, autor zachytil konkrétní znaky ptáků natolik věrně, že se vědci snaží určit jejich druh i to, co vlastně dělají.

Pták, který možná sedí na vejcích

Jedna figurka zobrazuje ptáka se sklopeným tělem. Archeologové se domnívají, že by mohlo jít o bělokura sedícího na vejcích. Druhý pták má roztažená křídla a může přistávat, vzlétat nebo předvádět námluvní chování.

Právě zachycení pohybu je na těchto miniaturách neobvyklé. Většina pravěkých zvířecích figurek působí spíše staticky, zatímco zde jako by autor zachytil jediný okamžik.

K čemu vlastně sloužily?

To zatím nikdo neví.

Figurky váží pouhých 1,3 a 0,7 gramu, takže je jejich tvůrci mohli nosit stále při sobě. Mohly sloužit jako osobní talismany, symboly určité skupiny nebo měly náboženský význam.

Je také možné, že je vytvořil jeden a ten samý člověk. Obě totiž archeologové našli ve stejné vrstvě, pouhý jeden a půl metru od sebe.

Jeskyně, která stále překvapuje

Jeskyně Hohle Fels patří k nejvýznamnějším nalezištím pravěkého umění na světě. Už dříve zde archeologové objevili slavnou Venuši z Hohle Fels i jedny z nejstarších hudebních nástrojů – flétny vyrobené z ptačích kostí a mamutí slonoviny.

Nově objevení ptáci ale ukazují ještě něco jiného. Lidé žijící v době ledové nebyli jen úspěšní lovci. Měli také cit pro krásu, smysl pro detail a trpělivost vytvořit dílo, které se vejde na špičku prstu.