Schoval se před deštěm a objevil bránu do jiného světa. Jeskyně Hang Son Doong má vlastní džungli, počasí i ekosystém

Psal se rok 1990. Vietnamský lesník a sběrač dřeva Ho Khanh se prodíral hustou džunglí národního parku Phong Nha-Ke Bang, když se náhle strhla tropická bouře. Hledal jakýkoli úkryt. Našel vysoký skalní útes a pod ním tmavý otvor, ze kterého vycházel studený vzduch. Z nitra jeskyně se ozýval hukot tekoucí vody a valily se z ní chomáče mlhy.

Místní legendy vyprávěly, že podobná místa obývají duchové. Ho Khanh proto dovnitř nevstoupil. Jakmile déšť ustal, pokračoval dál. A protože vietnamská džungle dokáže během několika týdnů pohltit téměř jakoukoli stezku, přesné místo už později nenašel.

Na jeskyni se téměř dvacet let zapomnělo

Příběh mohl skončit právě tady. Ale Ho Khanh na podivný otvor nikdy nezapomněl.

Když se o mnoho let později setkal s britskými speleology vedenými Howardem Limbertem, zmínil se jim o zvláštní jeskyni, kterou kdysi objevil. Problém byl jediný – netušil, kde přesně leží. Následovalo několik neúspěšných výprav do hustého pralesa.

Teprve v roce 2008 měl neuvěřitelné štěstí. Při další cestě džunglí náhodou narazil na stejné místo znovu. O rok později už vedl britský průzkumný tým přímo ke vchodu. Speleologové brzy pochopili, že před nimi neleží obyčejná jeskyně, ale něco, co svět dosud nepoznal.

Tak velká, že by se do ní vešel mrakodrap

První průzkum přinesl šokující zjištění. Hang Son Doong není jen největší jeskyní podle objemu. Její hlavní chodba dosahuje místy výšky přes 200 metrů a šířky kolem 150 metrů. Do některých částí by se bez problémů vešel čtyřicetipatrový mrakodrap.

Celý podzemní systém měří přes devět kilometrů a vytvořila ho podzemní řeka, která po miliony let rozpouštěla vápencové skály.

Fascinující model jeskyně znázorňuje video:

Uvnitř roste prales

Na několika místech se strop jeskyně před tisíciletími propadl. Vznikly obrovské otvory, kterými dovnitř proniká sluneční světlo i déšť.

To stačilo k tomu, aby se stovky metrů pod zemí vytvořil zcela samostatný ekosystém. Vyrostly zde vysoké stromy, hustá vegetace, mechy i kapradiny. Žijí tu ptáci, netopýři, hmyz i drobní živočichové, kteří se přizpůsobili životu v podzemí.

Právě proto dostala jedna z těchto částí přezdívku Zahrada Edenu. Když sem proniknou sluneční paprsky, připomíná spíš ztracený svět z dobrodružných filmů než nitro jeskyně.

Jeskyně, která si vytváří vlastní počasí

Nejpodivuhodnější je ale něco jiného.

Rozměry Hang Son Doong jsou tak obrovské, že se uvnitř vytváří vlastní mikroklima. Rozdíly mezi teplým vzduchem přicházejícím zvenčí a chladnějším vzduchem v podzemí způsobují vznik mlhy a nízkých mraků. Návštěvníci tak mohou zažít situaci, kdy se přímo uvnitř jeskyně převalují oblaka.

Právě tento jedinečný jev pomáhá udržovat vysokou vlhkost, díky níž může podzemní prales prosperovat po celý rok.

Do podzemního světa se podívá jen hrstka lidí

Přestože je Hang Son Doong dnes známá po celém světě, běžný turista se do ní jen tak nepodívá. Kvůli ochraně jedinečné přírody vietnamské úřady povolují vstup jen omezenému počtu návštěvníků ročně. Expedice trvá několik dní, vede hustou džunglí, přes řeky i strmé skalní stěny a vyžaduje velmi dobrou fyzickou kondici.

Když se ale člověk ocitne uprostřed podzemního lesa, kde nad hlavou plují mraky a kolem něj rostou stromy vysoké jako několikapatrové domy, snadno pochopí, proč mnozí cestovatelé říkají, že Hang Son Doong není obyčejná jeskyně. Je to místo, které působí jako skutečná brána do jiného světa.