Římské legie pronikly dál, než se dlouho věřilo. Nový objev na Slovensku přinesl další důkaz

Nejnovější archeologický objev u Šuran v jihozápadním Slovensku ukazuje, že tato představa není žádnou historickou fantazií. Archeologové tu odkryli mimořádně vzácný římský vojenský tábor z období markomanských válek a také ostatky vojáků, kteří zde zemřeli před téměř 1 850 lety. Některá těla byla pohřbena narychlo v zemi, jiná skončila ve studních. Odborníci nyní zkoumají, co se na místě odehrálo.

Nový nález je ale zajímavý ještě z jiného důvodu – připomíná, že Římané se dostali mnohem dál na sever, než jsme si ještě donedávna mysleli.

Dunaj nebyl nepřekročitelnou hranicí

Ve škole jste se možná učili, že severní hranici Římské říše tvořil Dunaj. To je sice pravda, ale jen částečně. Řeka představovala především obrannou linii známou jako limes Romanus. Rozhodně však neznamenala konec římského vlivu.

Legie Dunaj opakovaně překračovaly během vojenských tažení proti germánským kmenům. Nejintenzivněji se tak dělo za vlády císaře Marka Aurelia během markomanských válek v letech 166 až 180 našeho letopočtu. Na území dnešního Slovenska, jižní Moravy a Rakouska tehdy operovaly tisíce římských vojáků, kteří budovali pochodové i stálé tábory.

Málem jsme se stali součástí Římské říše

Možná nejzajímavější skutečností je, že Marcus Aurelius neplánoval pouze trestné výpravy proti germánským kmenům.

Po vojenských úspěších chtěl vytvořit dvě nové provincie – Marcomannii a Sarmatii. Ty měly zahrnovat rozsáhlá území severně od Dunaje, tedy i části dnešního Slovenska, Moravy a okolních oblastí.

K uskutečnění tohoto plánu ale nikdy nedošlo. Roku 180 císař Marcus Aurelius zemřel a jeho syn Commodus od další expanze upustil. Římská vojska stáhl zpět za Dunaj a uzavřel mír. Kdyby se historie vyvíjela jen trochu jinak, mohly být dějiny střední Evropy úplně odlišné.

Stopy nacházíme i v Česku

Nový objev na Slovensku není jediným dokladem římské přítomnosti ve střední Evropě.

Jedním z nejvýznamnějších nalezišť je Hradisko u Mušova na jižní Moravě. Archeologové zde objevili rozsáhlou římskou pevnost, lázně, mince, zbraně, jezdeckou výstroj i luxusní dovážené předměty. Většina odborníků se domnívá, že právě zde měl Marcus Aurelius jednu z hlavních základen během tažení proti Markomanům.

Římské artefakty byly nalezeny také na dalších místech jižní Moravy, což potvrzuje, že zde vojáci nepobývali jen několik dní, ale delší dobu.

Kam až se Římané dostali?

Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů je nápis vytesaný do skály pod Trenčínským hradem na Slovensku.

Pochází z roku 179 našeho letopočtu a připomíná pobyt 855 vojáků II. pomocné legie (Legio II Adiutrix). Jde o nejseverněji položený římský nápis ve střední Evropě a jasně dokládá, že římská armáda operovala daleko za tehdejší hranicí impéria.

V posledních letech navíc archeologové objevili další římské pochodové tábory na Moravě. Každý nový nález pomáhá zpřesňovat mapu římského postupu a ukazuje, že jejich přítomnost ve střední Evropě byla rozsáhlejší, než se dlouho předpokládalo.

Slavnou filozofickou knihu psal Marcus Aurelius během tažení

Markomanské války zanechaly stopu nejen v archeologii, ale také ve světové filozofii.

Právě během vojenských tažení proti germánským kmenům vznikala část slavného díla Hovory k sobě (Meditationes). Marcus Aurelius si do něj zapisoval své úvahy o životě, povinnostech i lidské pomíjivosti. Historici se domnívají, že některé pasáže napsal právě na území dnešního Slovenska.

Nový nález může přinést další překvapení

Archeologové nyní zkoumají ostatky nalezených vojáků i předměty objevené ve slovenském táboře. Analýzy by mohly odhalit, odkud vojáci pocházeli, jak zemřeli nebo jaké podmínky panovaly během římského tažení na sever od Dunaje.

Každý podobný objev připomíná, že hranice Římské říše nebyly pevnou čarou na mapě. Legie se vydávaly daleko za ně a střední Evropa se na několik let stala dějištěm událostí, které mohly změnit běh evropských dějin.

Zajímavosti

• Marcus Aurelius plánoval vytvořit dvě nové provincie – Marcomannii a Sarmatii. Kdyby svůj plán uskutečnil, mohly být části dnešního Slovenska a Moravy součástí Římské říše.
• Na Hradisku u Mušova archeologové objevili římské lázně, mince, zbraně i luxusní dovážené zboží, což svědčí o dlouhodobé přítomnosti legií.
• Nápis pod Trenčínským hradem z roku 179 n. l. je nejseverněji položeným římským nápisem ve střední Evropě.
• Část slavného filozofického díla Hovory k sobě napsal Marcus Aurelius pravděpodobně během vojenského tažení na území dnešního Slovenska.