Vypadalo to jako vyfouklý míč. 68 milionů let stará fosílie na Antarktidě zamotala vědcům hlavy

Záhada z mrazivého ostrova

Chilští paleontologové v roce 2011 narazili na hotovou vědeckou záhadu. Z antarktického sedimentu zvedli objekt, který nepřipomínal nic známého, ledatak možná vyfouklý fotbalový míč. Ovšem myšlenka, že by pradávní ještěři v období křídy hráli fotbal, byla vyloučena. Fosílie putovala do sbírek Národního přírodovědného muzea v Chile, kde sedm let ležela jen tak bez popisku.

Teprve v roce 2018 ji dostala do rukou Julia Clarke z Texaské univerzity v Austinu. Po důkladném zkoumání vyslovila překvapivou hypotézu: mohlo by jít o obří vejce s měkkou skořápkou.

Odhalení pod mikroskopem

Detailní analýza domněnku potvrdila. Vzorek skutečně pocházel z vejce, ale jeho skořápka byla pětkrát tenčí než u známých obřích vajec vyhynulých sloních ptáků z Madagaskaru. Struktura připomínala spíše zakrnělá vejce některých hadů a ještěrek, která samice snášejí těsně před tím, než se z nich vylíhnou plně vyvinutá mláďata.

Uvnitř fosílie se nezachoval žádný embryonální materiál. Prázdná dutina naznačovala, že se mládě úspěšně vylíhlo a vyrazilo do světa. Vědci tak přišli o přímý důkaz, kdo byl rodičem. Přesto měli zásadní vodítko: ostrov Seymour kdysi obývali obří mořští ještěři zvaní mosasauři, kteří spadají do řádu šupinatých plazů, stejně jako dnešní hadi a ještěrky. Podobnost byla příliš výrazná na to, aby šlo o náhodu.

Vejce dlouhé jako pravítko

Tým vedený Lucasem Legendrem z katedry geologických věd Texaské univerzity provedl výpočty založené na porovnání tělesných proporcí současných i vyhynulých plazů. Výsledek byl ohromující: vejce původně vážilo přibližně 6,5 kilogramu a měřilo téměř 29 centimetrů na délku. Zachovalá fosílie je o něco menší – 28 × 18 centimetrů – pravděpodobně se srazila vlivem komprese během fosilizace.

Z těchto rozměrů vědci odvodili, že samice musela měřit zhruba sedm metrů bez ocasu. Takové zvíře by patřilo mezi skutečné giganty mořského světa pozdní křídy. Vejce dostalo vědecký název Antarcticoolithus bradyi – antarktické kamenné vejce, přičemž druhové jméno vychází z řeckého výrazu „pozdní“ a odkazuje na fakt, že vejce na svůj popis čekalo déle než obvykle.

Jak obří monstrum vejce sneslo?

Antarktická záhada dodnes nebyla zcela rozřešena. Stále existují otázky, na které vědci nedokážou jednoznačně odpovědět. Například, pokud vejce skutečně patřilo mosasaurovi, jak se vůbec rozmnožoval?

Jednou z možností je, že samice vylezla na souš podobně jako dnešní mořské želvy. Tam by vejce ukryla do písku a mláďata by po vylíhnutí musela překonat pobřeží a dostat se do vody. Vědci ale pochybují, že by její tělesná hmotnost takový fyzický výkon dovolila.

Spíš se proto přiklánějí k domněnce, že vejce zadržovala uvnitř těla a nechala embrya vyvíjet se tam až do chvíle těsně před vylíhnutím.

Existuje ale ještě třetí možnost: samice mohla zůstat ve vodě a pouze se přiblížit k pobřeží natolik, aby sem vejce vypustila.

„Nemůžeme vyloučit myšlenku, že na břeh vysunuli zadní část těla, přestože jsme nic podobného nikdy nenašli,“ připustila Julia Clarke.

Podivný objekt z antarktického ostrova tedy pořád zůstává tak trochu záhadou. Alespoň se mu už ale neříká Věc, nýbrž vejce.