Nebyla to přerostlá ještěrka. T. rex měl tělesnou teplotu jako člověk

Chemie skloviny odhalila tělesnou teplotu

Výzkumníci z kalifornské univerzity analyzovali tři zkamenělé zuby tyranosaurů z Muzea přírodní historie v Los Angeles. Dva z nich patřily jedinci jménem Thomas, jehož kostra patří k nejlépe zachovalým exemplářům. Vědci do zubů vyvrtali drobné otvory a zkoumali chemické vazby mezi uhlíkem a kyslíkem ve sklovině. Čím méně těchto vazeb, tím vyšší byla teplota zvířete za života.

Výsledek byl ohromující: Tyranosaurus rex udržoval vnitřní teplotu těla 36,3 stupně Celsia, prakticky stejně jako moderní člověk.

Tým provedl kontrolní měření na pěti zubech pravěkého krokodýla ze stejné lokality Hell Creek v Montaně, aby vyloučil možnost, že chemické složení skloviny ovlivnily geologické procesy. Kdyby tomu tak bylo, obě zvířata by vykazovala stejnou teplotu. U krokodýla však vyšla teplota 31 stupňů Celsia, což je typická hodnota pro studenokrevné živočichy.

Teplokrevnost znamenala dravější lov

Studie definitivně potvrzuje, že tyranosaurus patřil mezi teplokrevné neboli endotermní tvory. To znamená, že si dokázal regulovat vlastní teplotu nezávisle na prostředí. Díky tomu měl rychlejší metabolismus a mohl lovit i v chladnějších oblastech. A na rozdíl od krokodýlů, kteří často jen leží s otevřenou tlamou a čekají, co do ní vleze, T. rex byl mnohem aktivnějším lovcem.

„Vyšší rychlost metabolismu znamená vyšší nároky na potravu a aktivnější lov,“ vysvětlil geobiolog Robert Eagle.

Zatímco dnešní plazi mívají tělesnou teplotu mezi 28 a 30 stupni a ptáci – přímí potomci dinosaurů – mezi 40 a 43 stupni Celsia, tyranosaurus se pohyboval přesně uprostřed. Jeho tělesná teplota odpovídala teplotě dnešních savců.

Od Aljašky po Mexiko: Kde všude mohl žít

Stabilní vnitřní teplota otevřela tyranosaurům obrovský životní prostor. Simulace ukázaly, že T. rex mohl obývat celou Severní Ameriku – od dnešní Aljašky až po Mexiko. Období křídy bylo sice oproti naší době teplejší, ale v aljašských zimách by studenokrevný plaz nepřežil ani tehdy.

Výzkum tak rovněž vysvětluje, proč se na Aljašce našly fosilie tyranosauridů, ale žádné zkameněliny plazů z křídového období.

„Je pozoruhodné, jak málo jsme toho o tak slavném zvířeti dosud věděli,“ říká biochemička Aradhna Tripati z kalifornské univerzity.

Aby muzeum vzácné zuby k výzkumu poskytlo, vědci museli vyvinout šetrnou metodu testování, která snížila množství zničeného materiálu o 90 procent. Trvalo jim to 10 let.

Díky šetrnému postupu nyní bude možné podobným způsobem zkoumat i další pravěké tvory. Můžeme se tedy těšit, že se brzy dozvíme další zajímavé novinky.