Vedle sklizňového úplňku se rozzáří Saturn. Co Češi uvidí tento týden na obloze

Slunce se ve středu 23. září ocitne na nebeském rovníku a na severní polokouli se od tohoto okamžiku budou zkracovat dny a prodlužovat noci. Začne tak období, kdy pozorovatelé oblohy nemusejí na hvězdy čekat do pozdního večera. Jen kdyby přálo počasí, které v tuto roční dobu už tak vlídné nebývá.

Zrovna pro nadcházející víkend ale Český hydrometeorologický ústav zatím hlásí jasno až polojasno, přičemž přeháňky by se měly objevit jen ojediněle. Vypadá to tedy, že sobotní večer by mohl pro pozorování úplňku i planet nabídnout příznivé podmínky.

Když Měsíc posvítí na pole

Podle serveru Timeanddate v Praze vyjde Měsíc v sobotu 26. září 2026 v 18:29 SELČ a v úplňku bude přesně o 20 minut později. Pokud budete v tu dobu pozorovat východní horizont, nejspíš se vám zjeví jako velká nazlátlá až oranžová koule těsně nad obzorem. Neobvyklé zbarvení mu může dodat zapadající Slunce, které z oblohy zcela zmizí teprve v 18:51.

Úplněk nejbližší podzimní rovnodennosti naši předkové nazývali sklizňovým. Díky jeho záři mohli i po západu Slunce pokračovat v práci na poli a dokončovat zářijovou sklizeň.

Hned vedle úplňku najdete Saturn

Český Astronomický ústav uvádí, že Saturn je na noční obloze viditelný prakticky celé září. Jestliže ale nejste v pozorování oblohy nijak zvlášť zběhlí, nemusí být pro vás jednoduché ho najít, ledaže byste použili nějakou chytrou aplikaci. Na obloze Saturn vypadá jako jasný bod, který se na rozdíl od hvězd toli „nemihotá“. Ale jak si můžete být jisti, že je to opravdu on?

V sobotu budete mít jasno. Měsíc se totiž k Saturnu z našeho pohledu velmi těsně přiblíží, a tak budete vědět, kde planetu hledat. Kdybyste chtěli pozorovat i Saturnovy slavné prstence nebo jeho tajemný měsíc Titan, budete muset použít astronomický dalekohled nebo se objednat na návštěvu hvězdárny. Tyto detaily pouhým okem bohužel neuvidíme.

Neptun jako tajný společník

Společnost bude Měsíci a Saturnu dělat rovněž Neptun, který je však od Země natolik vzdálený, že ho naše oči neuvidí ani jako svítící tečku.

Podle Sky & Telescope však k jeho odhalení nepotřebujeme žádný velký přístroj. Už dalekohled s průměrem objektivu 70 mm a zvětšením 120× dokáže Neptun odlišit od okolních hvězd. Při 200násobném zvětšení dalekohledu s objektivem o průměru 150 mm už se může ukázat jako drobný modravý kotouček.

A co ostatní planety?

Jupiter a Mars jsou pro změnu pozorovatelní v brzkých ranních hodinách, a to na východní straně oblohy. Pokud tedy patříte k ranním ptáčatům nebo jen musíte vstávat hodně brzy o práce, zadívejte se při odchodu z domu směrem na východ. Jupiter září o něco silněji než Mars, ale obě planety by měly být dobře viditelné.

Na obloze bývá často velice dobře pozorovatelná Venuše, ale zrovna tentokrát prochází poněkud „stydlivou“ fází. Nachází se velmi nízko nad večerním obzorem, takže ji dobře uvidíte jen v případě, že máte nerušený výhled směrem k západu. Za jasné oblohy ji pak můžete spatřit dokonce ještě za denního světla.

V hlavních rolích dramatu noční oblohy nicméně tento týden uvidíme sklizňový úplněk spolu se Saturnem. A i když zrovna na poli ani na zahradě nic nesklízíte, můžete se aspoň zasnít a představit si, jak to asi vypadalo za dávných časů, kdy jediným nočním osvětlením krajiny byla stříbrná záře Měsíce.