Třetí planeta

Stočil se do klubíčka a čekal na smrt. Z trosek World Trade Center nakonec vyvázl se zlomeným chodidlem

Nataša Slánská 11. září 2026 10:20 • 3 min. čtení
Trosky Světového obchodního centra v New Yorku
Trosky Světového obchodního centra v New Yorku | Zdroj obrázku: Shutterstock

Jakou šanci na přežití měli lidé, kteří se ráno 11. září 2001 nacházeli v Severní věži Světového obchodního centra v New Yorku? Záleželo na tom, kde přesně zrovna byli. Mezi 91. a 110. patrem byla šance prakticky nulová. Pro lidi v nižších patrech teoreticky vysoká. Pasquale Buzzelli byl ale v okamžiku útoku zrovna ve výtahu.

Letadlo unesené teroristy narazilo do Severní věže v 8:46 místního času. „Cítil jsem, jak se výtah prudce zatřásl a klesl,“ popsal Pasquale Buzzelli, který v budově pracoval jako stavební inženýr. Ve chvíli útoku byl zrovna na cestě do své kanceláře v 64. patře. Ze zaseknutého výtahu se sice dostal, ale na útěk z budovy v tu chvíli ještě nepomýšlel. V budově panoval chaos a Buzzelli spolu se svými kolegy dohlížel na to, aby na přeplněných schodištích zůstal prostor pro hasiče a záchranáře.

Ven to už nestihl

Z kanceláře zatelefonoval své manželce Louise, která byla toho času v osmém měsíci těhotenství. „Něco se děje s budovou, ale neboj se, jsem v pořádku,“ ubezpečil ji.

Louise zapnula televizi a viděla, jak ze Severní věže World Trade Center stoupá černý dým. Snažila se manžela přesvědčit, aby se odtamtud co nejrychleji dostal.

Naposledy spolu hovořili těsně před desátou hodinou. Slíbil jí, že budovu opustí.

Spolu s kolegy se vydal dolů ze 64. patra po schodišti B. Cestou potkávali hasiče, kteří je povzbuzovali, aby v sestupu pokračovali. Stihli sejít jen 42 pater. V 10:28 se celá věž zhroutila.

„Věděla jsem, že se za tak krátkou dobu nemohl dostat ven,“ vzpomínala Louise. Byla přesvědčená, že manžel zahynul.

Modlitba, která neměla být poslední

Pasquale Buzzelli byl ve 22. patře, když se budova začala třást. V první chvíli si myslel, že se jen něco těžkého řítí po schodech. Pak ale viděl praskající zdi a trhliny v podlaze. Instinktivně se vrhl do rohu pod schody a stočil se do fetální pozice.

„V tu chvíli jsem se rozloučil se světem. Řekl jsem, Bože, ukonči to rychle. Postarej se o mou rodinu.“

Po této krátké modlitbě už Buzzelli jen cítil, jak padá volným pádem do hlubin. Krátce nato ztratil vědomí.

Zázračné přežití

Probral se v sutinách a domníval se, že je mrtvý. Ale pak ucítil bolest v noze a začal kašlat.

Záchranáři ho vytáhli zhruba po hodině. Nemohli uvěřit, že jeho nejvážnějším zraněním bylo zlomené chodidlo.

Manželce zavolal hned z ambulance. Jejich dcera se narodila v listopadu a dostala příznačné jméno Hope, tedy Naděje.

Louise Buzzelli k prvnímu výročí teroristického útoku napsala stejnojmennou píseň věnovanou všem matkám, které své manžele osudného dne na rozdíl od ní ztratily.

„Chtěla bych jim vzkázat, že na ně každý den myslíme. Ať jim Bůh požehná,“ uvedla tehdy Louise v rozhovoru pro CNN.

V troskách Světového obchodního centra zahynulo celkem 2,977 lidí včetně obětí z unesených letadel a záchranářů, kteří na místě zasahovali. Tisíce dalších později předčasně zemřely kvůli zdravotním komplikacím spojeným s vdechnutím škodlivých zplodin. Pasquale Buzzelli měl neuvěřitelné štěstí. Jeho dcera letos oslaví 25. narozeniny a živí se jako malířka a restauratérka umění.