Před 20 lety Pluto přestalo být planetou. O jeho osudu se rozhodlo v Praze

Šok, který přepsal učebnice

Pro miliony školáků i dospělých po celém světě to byl obrovský šok. Od roku 1930, kdy ho americký astronom Clyde Tombaugh na Lowellově observatoři v Arizoně objevil, bylo Pluto nezpochybnitelnou součástí naší vesmírné rodiny.

Během 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze se však zrodila nová pravidla, která dosavadní mapu Sluneční soustavy navždy změnila. Počet planet se tehdy oficiálně zúžil na osm. Pluto ztratilo svůj status.

Rozhodnutí nebylo projevem svévole, ale přímým důsledkem vědeckého pokroku. Díky zdokonalení pozorovací techniky astronomové začali v hlubinách vesmíru objevovat další podobné objekty.

Klíčovým zlomem byl rok 2005 a objev tělesa Eris v Kuiperově pásu. Vědci náhle stanuli před zásadním rozhodnutím: Buď budou neustále rozšiřovat seznam planet o desítky nových objevů, nebo konečně přesně definují, co to vlastně planeta je.

Tři neúprosná pravidla vesmírného řádu

Výsledkem bouřlivých debat v Praze bylo schválení Rezoluce 5A, která stanovila tři přísná kritéria, jež musí každé těleso splnit, aby mohlo nést hrdý status planety.

Prvním pravidlem je, že těleso musí obíhat kolem Slunce. Druhou podmínkou je dostatečná hmotnost, aby vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa a dalo mu hydrostatickou rovnováhu, tedy přibližně kulatý tvar.

Pluto obě tyto podmínky bez problémů splňuje. Má průměr přibližně 2376 km a jeho gravitace mu dává kulatý tvar. Problém však nastal u třetího, klíčového kritéria.

Těleso musí vyčistit okolí své oběžné dráhy a být v dané oblasti gravitačně dominantní. Pluto obíhá v oblasti Kuiperova pásu, kde sdílí prostor s tisíci dalších těles, a jeho dráha se navíc kříží s dráhou masivního Neptunu. Kvůli tomuto bodu bylo Pluto reklasifikováno na trpasličí planetu.

Pluto nezmizelo ani se nezmenšilo

Kolem vyřazení Pluta ze seznamu planet dodnes koluje obrovské množství mýtů. Často se šíří nepravdivé informace, že se Pluto fyzicky zmenšilo, vytratilo se z naší soustavy, nebo že vědci zjistili, že jde o pouhý pustý asteroid bez atmosféry a měsíců.

To je však naprostý omyl. Pluto je stále na svém místě, má svou atmosféru a doprovází ho hned pět známých měsíců – Charon, Nix, Hydra, Kerberos a Styx.

Jeho hmotnost sice dosahuje pouhých 0,2 % hmotnosti Země (což je přibližně pětina hmotnosti našeho Měsíce), ale důvodem jeho vyřazení byla výhradně změna vědecké definice, nikoliv jeho fyzická změna.

Hlasování, které vyvolalo bouři

Dalším velkým mýtem je představa, že o osudu Pluta rozhodla drtivá většina všech světových astronomů. Skutečnost je mnohem kontroverznější.

O nové definici a následném vyřazení Pluta totiž na závěrečném zasedání v Praze hlasovalo pouhých 424 přítomných astronomů. To představovalo pouhá 4 % z tehdejších zhruba 10 000 registrovaných členů Mezinárodní astronomické unie. Tento fakt dodnes leží v žaludku mnoha odborníkům.

„Věda není o hlasování. Nehlasujeme o teorii relativity. Nehlasujeme o evoluci. Obraz hlasujících vědců vyvolá u veřejnosti dojem, že věda není jednoznačná,“ vyjádřil se kriticky Dr. Alan Stern, hlavní vědecký pracovník mise NASA New Horizons k Plutu.

Rozhodnutí vyvolalo emocionální reakce i mezi laickou veřejností.

„Svým žákům ve třetí třídě jsem zadala napsat úvahu na toto téma. Jejich názory byly velmi zajímavé. Některé děti napsaly, že vědci Pluto šikanují kvůli jeho malé velikosti,“ svěřila se na diskuzním serveru Reddit americká učitelka.

Jiný diskutující přiznal, že ve svých pěti letech plakal, když se dozvěděl, že Pluto už není planeta.

Pluto tak sice ztratilo svůj oficiální status, ale získalo nesmrtelnost v srdcích lidí a stalo se prototypem nové podtřídy transneptunických těles, kterým dnes říkáme plutoidy.