Nechali pole ležet ladem. Za deset let se proměnilo v louku plnou kvetoucích orchidejí

Bývalé zemědělské pole v anglickém Norfolku se během pouhé dekády proměnilo v barevnou louku s tisíci orchidejemi, a to téměř bez lidského zásahu. Výsledky studie zpochybňují běžnou praxi, kdy se při obnově přírodních stanovišť používají drahé komerční směsi osiva.

Výzkum vedený profesorem Carlem Sayerem z University College London sledoval vývoj dvouhektarového pozemku v North Norfolku mezi lety 2011 a 2022. Hospodaření na místě skončilo po sklizni poslední plodiny v roce 2005. Od té doby se pole nechalo obnovit přirozeným způsobem. Jedinou pravidelnou péčí bylo tradiční roční sečení na seno.

Počet druhů rostlin se za deset let zdvojnásobil

Během sledovaného období se průměrný počet druhů rostlin v každém monitorovacím úseku zvýšil z deseti na téměř dvacet. Na louce se přirozeně usadily tisíce orchidejí a rozšířily se populace kokrhele většího. Obě rostliny jsou považovány za indikátory úspěšné obnovy lučních ekosystémů.

Mezi novými druhy se objevily rovněž lokálně vzácné rostliny jako prstnatec májový, ostřice trsnatá nebo zeměžluč lékařská. Vědci se domnívají, že se na místo dostaly bez lidské pomoci; pravděpodobně je sem zavlekla divoká zvěř, například jeleni.

Studie publikovaná v odborném časopise Restoration Ecology ukazuje, že přirozené ekologické procesy dokážou obnovit biodiverzitu a zároveň zachovat genetickou rozmanitost místních rostlin, které jsou již adaptované na lokální podmínky.

Trpělivost místo sáčku se semeny

Výsledky přicházejí v době, kdy vlády po celé Evropě hledají efektivní způsoby obnovy biodiverzity na rozsáhlých plochách bývalých zemědělských ploch. Velká Británie od druhé světové války přišla o více než 90 % přirozených květnatých luk. Druhově bohaté louky přitom poskytují klíčové prostředí pro opylovací hmyz, ptáky i savce a posilují odolnost ekosystémů vůči klimatickým změnám.

„Naše studie klade otázku: neměli bychom častěji volit trpělivost místo sáčku se semeny?“ říká profesor Carl Sayer.

Rodinné pole jako laboratoř přírody

Pozemek v Bodhamu patří jeho otci, Derekovi Sayerovi, který je spoluautorem studie. Důvodem ukončení zemědělství byla těžká jílovitá půda, kterou se nedalo dobře odvodnit.

„Pole patří mé rodině a po sklizni řepky olejky v roce 2005 jsme přestali hospodařit, protože se půda špatně odvodňovala. Moc jsem chtěl květnatou louku a všechny rady zněly, abych ji zasel, ale odolal jsem pokušení, protože mě vždycky zajímalo, jestli je příroda schopna obnovit se sama,“ vzpomíná profesor Sayer.

První orchideje začaly vědce překvapovat už během prvních průzkumů. „Když se v našich průzkumech začaly objevovat první orchideje, byli jsme nadšení. Teď je louka neuvěřitelně pestrá, s tisíci orchidejemi, které těší místní obyvatele vesnice. Návštěva louky je jako krok zpět v čase,“ dodává Sayer.

Výzkum poskytuje důkazy, že obnova biodiverzity vedená samotnou přírodou může výrazně snížit náklady a zjednodušit proces návratu degradované půdy k ekologickému zdraví. Geografické studie tohoto typu mohou pomoci formovat praktické strategie pro obnovu poškozených krajin.