Třetí planeta

NASA objevila na Měsíci nový obří kráter. Vznikl teprve před dvěma lety

Roman Veselý včera 16:00 • 3 min. čtení
Zdroj obrázku: Unsplash

Vědci z NASA zaznamenali vznik největšího nového kráteru v celé sluneční soustavě. Dopad komety nebo asteroidu na Měsíc v roce 2024 vytvořil prohlubeň o průměru 222 metrů.

Rutinní kontrola odhalila mimořádnou událost

Specialista NASA na zpracování obrazu Robert Wagner měl oči přilepené k obrazovce počítače a kontroloval kvalitu dat z měsíční sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), když náhle zaregistroval neobvykle velkou světlou skvrnu obklopenou tmavým kruhem. Byl to jasný signál, že se v dané oblasti povrch Měsíce dramaticky změnil.

„Prostě jsem přestal, odložil všechno a začal zjišťovat, co ta skvrna znamená,“ vzpomíná Wagner.

Po porovnání snímků Měsíce před a po události Wagner zjistil, že narazil na největší nově vzniklý kráter, jaký byl kdy v sluneční soustavě zaznamenán. Objev oznámili vědci tento týden v časopise Science Advances.

Kráter velikosti dvou fotbalových hřišť

Nový kráter byl oficiálně pojmenovaný McGetchin podle průkopníka měsíčního výzkumu Toma McGetchina. Vznikl na východním okraji Měsíce někdy mezi 11. dubnem a 22. květnem 2024. Do povrchu tehdy narazila kometa nebo asteroid velikosti budovy o třech až šesti patrech.

Náraz vytvořil kráter široký 222 metrů, což přibližně odpovídá délce dvou fotbalových hřišť položených za sebou. Možná ještě impozantnější je jeho hloubka, která činí 43 metrů. Tento rozměr se podobá paneláku o čtrnácti patrech.

Kráter vznikl na rozhraní tmavé bazaltové lávy měsíčního moře a světlé hornaté krajiny jihovýchodně od kráteru Dubyago N.

Podle odhadů vědců se srážka této velikosti na Měsíci odehrává přibližně jednou za sto let nebo ještě méně často. Statistické propočty ukazují, že k dopadu tělesa podobných rozměrů dochází v průměru jednou za 132 let.

Vesmírný otloukánek

Sonda LRO obíhá kolem Měsíce již více než 17 let a pomocí sedmi přístrojů mapuje topografii, složení povrchu, teplotu i radiační prostředí. Během mise tým identifikoval minimálně 1000 nových impaktních kráterů a zaznamenal přes 100 tisíc dalších změn povrchu způsobených nárazy objektů nebo rozletem trosek.

Bez atmosféry, která by kosmické objekty spálila nebo roztrhala na menší kousky, dopadají vesmírné kameny na měsíční povrch velmi snadno. Většina je mnohem menší než těleso, které vytvořilo kráter McGetchin. Nejmenší krátery rozpoznatelné na snímcích LRO měří asi 9 metrů. Vznikají po dopadu kamenů o průměru zhruba jednoho metru. Vědci odhadují, že srážky této velikosti vytvoří na Měsíci ročně asi 140 nových kráterů. A pak je tu celá řada mnohem drobnějších prohlubní, jež jsou ale příliš malé na to, aby je orbitální snímky zachytily.