Před 69 lety zapípala z oběžné dráhy první umělá družice. Sověti zahájili vesmírný věk

Stačilo naladit správnou frekvenci a počkat, až vám satelit přeletí nad hlavou. Signál byl slabý, ale zachytitelný. Vydávala ho kovová koule o průměru pouhých 58 cm opatřená dvěma páry antén o délce 2,4 a 2,9 metru. Za jejím vývojem stál sovětský konstruktér Sergej Koroljov, který po jejím úspěšném vypuštění z raketové základny v Kazachstánu údajně prohlásil:

„Na tento den jsem čekal celý život.“

Malá družice velkého významu

Družice nesla jméno Sputnik, což by se do češtiny dalo přeložit jako „souputník“, tedy společník při putování. Není bez zajímavosti, že podobnou etymologii má rovněž anglický výraz „satellite“, který vznikl z latinského „satelles“ (průvodce, ochránce nebo druh).

Malá kovová koule o hmotnosti 83,6 kg neměla vysoké vědecké ambice. Nesla jen baterie, vysílač a jednoduché vybavení pro měření teploty a tlaku.

Poradce amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera Clarence Randall ji označil za „silly bauble“, tedy v podstatě „hloupou cetku“. Sovětský počin zpočátku veřejně zlehčoval i sám prezident. Jeho administrativa už ale mezitím vyhodnocovala jeho skutečnou závažnost i potenciální dopady. Sověti ukázali, že jsou schopni vystřelit těžký objekt tisíce kilometrů daleko. Kdo ví, co by to mohlo být příště…

Vesmírný závod na startovní čáře

Spojené státy přitom ve stejné době připravovaly vlastní družici v rámci programu Vanguard. Tempo ale nebylo tak rychlé, mimo jiné i proto, že se nepředpokládalo, že by si Sověti s vlastním satelitem tak pospíšili. Vypuštění Sputniku 1 bylo pro Američany jasným impulzem, že by měli takzvaně „pohnout kostrou“.

Raketa Vanguard odstartovala šestého prosince 1957, po několika sekundách ale selhala. Amerika bouchla šampaňské teprve 31. ledna 1958, kdy na oběžnou dráhu úspěšně vzlétl Explorer 1. Na rozdíl od Sputniku nesl i vědecké přístroje, které pomohly objevit radiační pásy kolem Země, dnes známé jako Van Allenovy pásy.

Sputnik 1 měl v té době svou krátkou kariéru už za sebou. Na oběžné dráze se udržel jen pár měsíců, než 4. ledna sestoupil do atmosféry a shořel. Malá družice, která neuměla nic jiného než letět a pípat, započala nejen vesmírný věk, ale také urputný závod mezi dvěma konkurenčními mocnostmi. Hned za rok po jejím vypuštění začala oficiálně pracovat americká vesmírná agentura NASA. Výzkum vesmíru se začal hýbat rychle kupředu. Nikoli z touhy po poznání, ale ze strachu, že druhá strana bude napřed.