Tretiplaneta.cz

Před 150 miliony lety se obří dinosaurus dostal z Ameriky do Evropy. Jeho fosilie našli ve Španělsku

Kateřina Burger 4. října 2026 21:02 • 3 min. čtení
Diplodokové - ilustrace
Diplodokové - ilustrace | Zdroj obrázku: Shutterstock

Měl robustní tělo, dlouhý krk a ocas, který připomínal bič. Diplodocus byl odborně popsán a pojmenován v roce 1878 a do dnešních dnů byly jeho ostatky nacházeny jen na území Severní Ameriky. Nejnovější objev ale pochází překvapivě ze Španělska.

Lokalita La Tejería u obce El Castellar v provincii Teruel na východě Španělska byla objevena v roce 2008. Už tehdy zde paleontologové vykopali první části kostí, které ale na první pohled nedokázali nikam zařadit. Další vykopávky proběhly v letech 2014 a 2015. A teprve letos výzkum potvrdil, že nalezené obratle patřily dinosaurovi z rodu Diplodocus.

Překvapivé místo nálezu

Vědci ho zatím označují pouze jako Diplodocus sp., protože mají k dispozici pouze část ocasu a nenašli dostatek podkladů k určení konkrétního druhu. Dohromady sesbírali 14 ocasních obratlů a řadu takzvaných chevronů, což jsou drobné kostěné výběžky, které ocasní část páteře podpíraly. Už jen ale samo zařazení mezi diplodoky má pro vědu mimořádný význam. Je to totiž poprvé, co byly ostatky tohoto druhu objeveny mimo Severní Ameriku.

Objev přirozeně vzbudil otázku, jak se mohl tento dinosaurus rozšířit přes půl světa? Nalezený exemplář žil přibližně před 150 miliony let. Byl to 25 metrů dlouhý suchozemský býložravec, který využíval dlouhého krku ke konzumaci lahodných listů vysokých rostlin podobně, jako to dělají dnešní žirafy. Stravy bylo v jeho přirozeném prostředí všude dost a není pravděpodobné, že by se v něm zrodila touha postavit loď a vydat se přes Atlantik.

Mapa světa vypadala jinak než dnes

Podle mnohem reálnějšího scénáře se diplodokové dostali z Ameriky do Evropy suchou nohou. Hladina oceánu v pozdní juře kolísala a objevovaly se v ní pevninské mosty, které oba kontinenty dočasně spojily. A když říkáme dočasně, nemyslíme tím rok nebo dva. Mohlo jít o celá staletí či tisíciletí, kdy suchozemští živočichové měli příležitost rozšířit se všude, kde to tehdejší pevnina dovolila.

Španělský nález tedy nepřináší jen překvapivou informaci, že diplokokové žili i na území dnešní Evropy. Jde rovněž o důkaz, že svět byl před 150 miliony lety proměnlivým místem, kde měnící se klima mohlo tehdejší živočichy ohrozit, anebo jim naopak nabídnout nová teritoria k životu. Atlantik se teprve formoval. A v některých fázích nepředstavoval mezi dnešními kontinenty překážku.