Pod pařížskou nemocnicí našli zeď, která může odhalit tajemství původu města

Historikové doposud měli k této události jediný zdroj: Caesarovy zápisky. Lutetia podle nich ležela „na ostrově propojeném mosty v ohybu Seiny“ a obýval ji galský kmen Parisiů.

Žádné jiné písemné záznamy se nedochovaly a dosud ani neexistoval hmatatelný důkaz, že zmíněné galské oppidum někde v centru dnešní Paříze opravdu stálo a vyhořelo.

Hledání ztraceného sídliště

Pokud bychom se drželi popisu římského vojevůdce, Lutetia by nejspíš ležela na ostrově Île de la Cité, kde se nachází rovněž slavná katedrála Notre-Dame. Jde o samotné srdce metropole, v němž celá historie mohla začít.

V 90. letech minulého století ale archeologové objevili stopy galského osídlení v Nanterre na severozápadní hranici města, což tradiční hypotézu nabouralo. Objevily se spekulace, že Lutetia mohla stát mimo dnešní centrum.

Zásadní průlom v pátrání po ztraceném sídlišti přinesly teprve letošní vykopávky na dvoře nemocnice Hôtel-Dieu.

Mohutná zeď skrytá čtyři metry pod zemí

V hloubce čtyř metrů archeologové narazili na zbytky opevnění typu murus gallicus, v němž vrstvy kamene zpevňovala mřížová konstrukce z dřevěných trámů. Přesně takto galskou stavbu popsal i Caesar.

Kromě dvacetimetrového úseku zdi se v místě našly další významné důkazy: hrot galského kopí, zuhelnatělá semena, galská mince a zbytky spáleného dřevěného objektu.

Stopy po ohni by mohly potvrdit Caesarovo vyprávění, podle něhož Galové své sídliště vypálili.

Radiokarbonové datování ukázalo, že nalezený materiál spadá do období mezi lety 200 a 10 před naším letopočtem.

A co je na novém objevu naprosto triumfální, nemocnice Hôtel-Dieu se nachází na ostrově Île de la Cité, jen kousek od Notre-Dam.

Záhada stará dva tisíce let je možná rozluštěna

Všechno do sebe zapadá jako skládačka, ale vědci ještě nechtějí pronášet unáhlené závěry.

„Možná se díváme na jeden z nejdůležitějších pozůstatků pro pochopení galské Lutetie, které kdy byly objeveny. Vědecká opatrnost stále vyžaduje ověření jeho funkce a chronologie, ale shoda důkazů je obzvláště pozoruhodná,“ uvedla ministryně kultury Catherine Pégard v tiskové zprávě ministerstva.

„Je závratné se tady ocitnout a vidět na vlastní oči něco, co je pravděpodobně původem města Paříže,“ řekl pařížský starosta Emmanuel Grégoire, který na místo vykopávek zavítal osobně.

Zeď je bohužel příliš křehká na to, aby mohla zůstat odkrytá. Archeologové proto vytvářejí sádrový odlitek, ze kterého vznikne replika doplněná o původní kameny. Ta bude nakonec vystavena v některém pařížském muzeu. Vědci zároveň vytvářejí také 3D digitální model, který umožní veřejnosti prozkoumat nález virtuálně.