Růžová jezera v Austrálii jsou pozůstatkem vodních toků, které krajinou protékaly před miliony lety

Fragmenty dávných řek plné mikroorganismů

Růžových jezer je v Austrálii více než deset. Mezi nejznámější patří Lake MacDonnell v Jižní Austrálii a Hutt Lagoon nebo Lake Hillier v západní části kontinentu. Otázka je, proč se právě zde začalo tak dobře dařit řasám a bakteriím, které vodu zbarvují do neobyčejných odstínů.

Není to teplým podnebím ani geografickou izolací. Specifické organismy sem přilákala slanost vody neboli salinita. Sůl sem přitom nebyla zavlečena z moře, ale koncentrovala se tu postupně během tisíců let.

Australská růžová jezera jsou totiž ve skutečnosti pozůstatky řek, které kdysi protékaly krajinou před více než 15 miliony lety.

Když se tyto pradávné řeky vysušily, zůstaly po nich kapsy vody, které se postupně vypařovaly. Tím se koncentrovala sůl a přilákala mikroorganismy milující slanou vodu – zejména bakterii Salinibacter ruber a jednobuněčnou řasu Dunaliella salina.

Při vystavení slunečnímu světlu produkuje řasa Dunaliella salina beta-karoten, zatímco bakterie Salinibacter ruber vytváří specifický červeno-oranžový pigment zvaný salinixanthin. Tyto látky způsobují, že jezera získávají různé odstíny růžové v závislosti na úrovni salinity. Beta-karoten a salinixanthin chrání mikroby před UV zářením a absorbují světelnou energii, což jim umožňuje prospívat a množit se.

Koupání se nedoporučuje

Když se z takového jezera v horkých a suchých obdobích vypařuje voda, jeho slanost stoupá na osminásobek až desetinásobek salinity oceánu. Podle organizace Parks Victoria, která oblast spravuje, je taková vysoká slanost v obdobích vysokých teplot a nízkých srážek typická.

V těchto podmínkách dokáže přežít jen málo organismů, ale jednobuněčná řasa Dunaliella salina si v tomto extrému libuje. Když se v jejím okolí začne hromadit sůl, mikrob začíná produkovat barevné pigmenty karotenoidy.

Přestože růžové vody vypadají lákavě, odborníci turisty před koupáním varují.

„Voda sice není přímo nebezpečná, ale není ani ideální pro plavání. Po uschnutí byste vypadali jako zmrzlé rumové koule, protože dno je tak bahnité a slané,“ říká Mark Norman, hlavní vědecký pracovník Parks Victoria.

Růžová jezera po celém světě a jejich proměny

Méně dramatické verze tohoto procesu probíhají v slaných vodách po celém světě. Krevety například zrůžoví, když pojídají řasy produkující karotenoidy, a plameňáci získávají svou charakteristickou barvu konzumací růžových krevet. Jezera obývaná plameňáky obvykle nevypadají růžově, protože jejich vody dokážou podporovat rozmanitou faunu a flóru. Proces zbarvení může také brzdit typ soli a sedimentů.

Růžové vody byly nicméně zaznamenány rovněž v jezeře Retba v Senegalu, Dusty Rose Lake v Kanadě nebo v jezeře Salina de Torrevieja ve Španělsku. V srpnu 2016 se po vlně veder zbarvilo do jasně růžové také Burlinské jezero v severním Rusku.

Drobní obyvatelé růžových jezer jsou však citliví na změny salinity. Například nadměrné srážky mohou naředit obsah soli v jezerech natolik, že D. salina a S. ruber jsou zcela nahrazeny fotosyntetickými řasami. Někdy se proto stane, že jezero náhle změní barvu na modrou až modrošedou. Není v tom žádná magie. Pouze příroda.