Sovětské symboly dorazily na Měsíc dřív než americká vlajka. Bizarní příběh sondy Luna 2

Tajný program, který předběhl Ameriku

Třináctého září 1959 ve 21:02:23 UTC v britské observatoři Jodrell Bank utichl radiový signál ze sovětské sondy. Znamenalo to historický okamžik: člověkem vyrobený přístroj byl poprvé přemístěn z naší planety na jiné vesmírné těleso.

Sovětský svaz se do Měsíce strefoval celý rok. První tři starty skončily havárií raket, sonda Luna 1 v lednu 1959 minula cíl o více než 6 tisíc kilometrů. Další nezdar se odehrál v červnu a teprve zářijový pokus se setkal s úspěchem. Luna 2 se za zhruba 38 hodin od startu z kosmodromu Bajkonur roztříštila o měsíční povrch.

Měkké přistání nebylo ani v plánu. Tým Sergeje Koroleva sondu záměrně navrhl tak, aby na Měsíc jen dolétla. To zcela postačilo k prvenství v pomyslné soutěži o zásah našeho vesmírného souseda.

Podle dokumentů NASA dopadla Luna 2 do oblasti mezi Mare Imbrium a Mare Serenitatis, zhruba 260 kilometrů od budoucího místa přistání Apolla 15.

Věda a propaganda v jedné kouli

Sonda kulovitého tvaru o hmotnosti 390 kg nesla na palubě mimo jiné přístroj pro měření radiace, magnetometr a zařízení pro detekci mikrometeoritů. Před svým zánikem stihla vyslat na Zem cenné informace: Měsíc nemá radiační pásy ani měřitelné magnetické pole, jak ho známe ze Země.

To byly asi nejdůležitější výsledky vědecké části mise.

Pak tu ale ještě figurovala část politická. Sověti chtěli na Měsíci zanechat stopu svého velikého státu. Vyrobili proto dva malé sférické objekty, jejichž povrch se skládal ze 72 kovových plaketek. Každá nesla symbol pěticípé hvězdy a nápis v azbuce „SSSR září 1959“.

Uvnitř sfér se skrývala výbušnina, která měla v okamžiku nárazu do Měsíce rozmetat všech 144 plaketek všemi směry. Jak ale připomíná server Space Daily, dodnes není jisté, zda drobné plaketky náraz přežily, aniž se roztříštily na kousíčky nebo se roztavily.

„Žádná mise dodnes žádnou z těchto plaketek nenašla a nejsou vidět ani na žádné fotografii. Upřímně, jejich stav není znám,“ uvádí Space Daily.

Chruščov se hned pochlubil v Bílém domě

Osud plaketek na měsíčním povrchu nakonec nebyl pro Sověty důležitý. Na skladě jich totiž měli více a vyrobili z nich ještě jednu kouli, tentokrát bez výbušniny. Nikita Chruščov ji daroval svému americkému protějšku Dwightu Eisenhowerovi při návštěvě Bílého domu, která byla vhodně naplánována hned dva dny po úspěšně dokončené misi.

Sovětský vůdce se tak mohl Američanům pochlubit vesmírným úspěchem hned začerstva.

„Eisenhower nedostal do ruky vědecká data, i když je sonda získala. Místo toho dostal model objektu, který symbolizoval sovětské prvenství,“ píše Space Daily.

Vesmírná soutěž dvou odlišných světů se rozjela naplno.

Američanům se stejný kousek podařil až v dubnu roku 1962, kdy sonda Ranger 4 narazila do odvrácené strany Měsíce. Ego si definitivně zhojili teprve v červenci roku 1969, kdy jim z našeho přirozeného satelitu zamával Neil Armstrong.