Třetí planeta

Gorila horská před 50 lety málem vyhynula. Dnes ochránci evidují přes 1000 jedinců

Kateřina Urbanová 12. září 2026 11:30 • 3 min. čtení
Mládě gorily horské
Mládě gorily horské | Zdroj obrázku: Shutterstock

Ještě v osmdesátých letech minulého století se zdálo, že tento druh velkých opic z afrických hor navždy zmizí. Dnes je jejich počet téměř trojnásobný – díky mezinárodním projektům a vytrvalé práci ochránců přírody.

Kriticky ohrožený druh

Na svazích v samotném srdci Afriky žije druh opic, jehož budoucnost před 40 lety visela na vlásku. V průběhu 80. let počet goril horských klesl pod hranici čtyř stovek. Ztráta přirozeného prostředí, touha pytláků a lovců po trofejích, nemoci a vleklé ozbrojené konflikty v oblasti Velkých jezer, to vše tento vzácný druh tlačilo k okraji propasti.

K úbytku goril paradoxně přispěl i vědecký výzkum a snahy chytat exempláře pro chov v zajetí. Ukázalo se ale, že gorila horská v zajetí nepřežije.

Dnes, po letech vytrvalé práce ochránců přírody, vědeckých týmů i místních komunit, žije v horských lesích Rwandy, Ugandy a Demokratické republiky Kongo přes tisíc goril horských. Mezinárodní program na ochranu goril (IGCP) označuje tento vývoj za vzácný příklad úspěšné záchrany kriticky ohroženého primáta. Šťastný konec ale není definitivní. Gorily stále čelí řadě hrozeb, které mohou jejich křehkou populaci kdykoli ohrozit.

Když hory rozhodují o přežití

Gorily horské obývají mimořádně malé území. Jejich domovem jsou pouze chráněné lesní celky rozkládající se napříč třemi africkými zeměmi – národní parky Virunga, Volcanoes, Mgahinga a Bwindi. Právě tady nacházejí potravu, úkryt i prostor pro každodenní pohyb.

Okolní krajina se ale mění. Hustě osídlené oblasti kolem parků potřebují půdu pro zemědělství, palivové dřevo i další základní potřeby. Když lidé nemají jiné možnosti obživy, hranice chráněného lesa se stává křehkou linií, kterou je těžké udržet. Proto ochrana goril nemůže spočívat jen v zákazech a plotech.

Stále více projektů propojuje ochranu přírody s ekonomickým přínosem pro místní obyvatele. Díky turistům, kteří přijíždějí pozorovat gorily v divočině, proudí do vesnic víc peněz, přibývá penzionů a průvodcovských služeb, čímž se otevírají pracovní místa. Jinými slovy, místní obyvatelé nemusejí huntovat okolní přírodu, aby se uživili. Jde to i jinak.

Gorila horská
Gorila horská | Zdroj obrázku: Shutterstock

Lidé gorily zabíjí i bez zbraní

Blízké příbuzenství mezi lidmi a gorilami s sebou nese další hrozbu. Gorily mohou onemocnět řadou infekcí, které postihují člověka – a pro zvířata s omezenou imunitou mohou být i běžné lidské choroby smrtelné. Respirační onemocnění, svrab či jiné nákazy se navíc v gorilích rodinách šíří rychle díky úzkému sociálnímu kontaktu mezi jednotlivci.

Riziko tak nepředstavují jen pytláci. Turisté, vědci, strážci i uprchlíci procházející lesem mohou nechtěně přenášet infekce. Proto musí návštěvníci dodržovat minimální odstup – původně sedm metrů, v posledních letech zpřísněný na deset. Ochranáři také pravidelně odstraňují odpadky zanechané lidmi v lese, aby omezili další možné způsoby nákazy.

Vzdělávání místních komunit i turistů o zdravotních rizicích je proto stejně důležité jako hlídkování uvnitř parků. Ochrana goril nezávisí jen na udržení původního životního prostředí, ale také na zodpovědnosti všech lidí, kteří se pohybují v jeho blízkosti.