Srpen 2026 překonal všechny rekordy. Planeta vstoupila do nebezpečného pásma

Nejteplejší měsíc v historii měření

Globální průměrná teplota vzduchu v srpnu letošního roku dosáhla 16,96 °C. Jde o číslo, které klimatologové dosud neviděli v žádném měsíci od začátku systematických pozorování.

Evropská služba Copernicus pro sledování klimatu (C3S) potvrdila, že srpen 2026 se dělí o prvenství s červencem 2023, který zaznamenal 16,95 °C. Rozdíl je tak minimální, že leží pod hranicí statistické odchylky měření.

„Srpen 2026 byl pozoruhodným měsícem v globálním klimatickém záznamu. Byl nejteplejším srpnem i nejteplejším měsícem vůbec, přičemž globální teploty dosáhly 1,65 °C nad předindustriální úrovní,“

uvedla Samantha Burgess, vedoucí klimatické strategie Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí.

Čísla jsou znepokojivá: teplota byla o 0,85 °C vyšší než průměr let 1991–2020 a o 1,65 °C nad odhadovanou předindustriální úrovní z let 1850–1900. Poprvé od listopadu 2025 se planeta dostala nad kritickou hranici 1,5 °C, kterou mezinárodní klimatické dohody považují za varovný práh.

Planeta vplouvá do neznámých vod

Atmosféra není jediná, kdo trpí. Povrchová teplota moří vystoupila na 21,07 °C, což je hodnota, která překonala dosavadní rekord z roku 2023 (20,98 °C). A právě teplota oceánů odhaluje skutečný rozsah problému.

Podmínky jevu El Niño jsou již pevně etablované a předpovědi naznačují, že v nadcházejících měsících ještě zesílí.

Světová meteorologická organizace (WMO) poprvé v historii oznámila „téměř stoprocentní pravděpodobnost“, že El Niño bude silně působit až do února. Generální tajemník OSN António Guterres zvolil dramatická slova:

„El Niño nabývá obřích rozměrů přímo před našima očima. Věda nenechává prostor pro pochybnosti: planeta je v neznámých vodách – a ty vody se zahřívají.“

Samantha Burgess doplnila kontext:

„V kombinaci s rekordními teplotami mořské hladiny a nejteplejším létem v historii západní Evropy tato pozorování ukazují, jak klimatická změna pohání extrémy v atmosféře i oceánech. Dopady těchto podmínek stále více pociťují komunity, ekonomiky a ekosystémy po celém světě.“

Co nás čeká v nejbližších měsících

Evropa zažila od května výjimečnou sérii vln veder. Průměrné teploty za celé období červen–srpen v západní Evropě překonaly dosud nejteplejší léto z roku 2003. Velké části Evropy trpěly rozsáhlým suchem, závažné podmínky hlásily Francie, Británie, Maďarsko, Rumunsko i Srbsko.

Podle britského meteorologického úřadu Met Office bude mít El Niño v Británii specifický dopad: podzim a začátek zimy budou chladnější, deštivější a bouřlivější. Globálně pak klimatický vzorec, při kterém se teploty povrchu Tichého oceánu výrazně zvyšují nad průměr, spouští řetězovou reakci – mění srážkové režimy, vyvolává povodně na jednom konci světa a sucha na druhém.

Guterres svůj projev uzavřel s naléhavou výzvou:

„Teploty mořské hladiny stoupají, teploty dál rostou a svět je v nebezpečném pásmu extrémního počasí. Závod nyní probíhá mezi rostoucími riziky a naším závazkem jednat a chránit lidi. Tento závod musíme vyhrát.“

Otázka už nezní, zda planeta prochází bezprecedentní změnou. Otázka zní, jak na to dokážeme reagovat – a zda to bude dost rychle.