Ďáblovy šipky byly vztyčeny ve stejné době jako Stonehenge. Kameny o hmotnosti 25 tun lidé táhli 18 kilometrů

Lidová legenda dala Ďáblovým šipkám jméno, ale jejich opravdový původ vysvětlit nedokázala. Ostatně každé malé dítě ví, že čerti rádi hrají karty, nikoli šipky. Neobvykle vysoké monolity v anglickém hrabství Yorkshire navíc pocházejí z doby, kdy město Boroughbridge ještě neexistovalo. A lidé v té době ještě nejspíš ani na žádné čerty nevěřili.

Vyšší než druhé patro paneláku

Každý z těchto monolitů váží 25 tun. Jejich stáří se odhaduje na 4500 až 5000 let, což odpovídá době, kdy se obří kameny objevily rovněž na proslulé Salisburské planině. Ďáblovy šipky jsou ale o něco vyšší než monolity tvořící Stonehenge – nejvyšší z nich měří téměř sedm metrů. Když si představíte klasický český panelák, vrchol monolitu u Boroughbridge by sahal někam mezi druhé a třetí patro.

Původně jich bylo více, ale zachovaly se jen tři. Možná i proto si nevysloužily takovou slávu, jaké se těší jejich dokonale zachovalý vrstevník, ke kterému proudí davy turistů doslova každý den.

„Místa v jižní Anglii a Skotsku se těší značné pozornosti, ale monumenty jako Ďáblovy šipky zůstávaly navzdory svému významu srovnatelně málo prostudované,“ říká Dr. Jim Leary z University of York.

Proč lidé táhli 25 tun přes půl kraje

Odborníci nevěřící na legendu o ďáblovi se dlouhá léta zabývali otázkou, jak se sem ty obří kameny dostaly. Přesunuli je lidé vlastníma rukama, nebo je na místo přivlekly ledovcové masy během doby ledové?

Odpověď teď přinesli vědci z University of York a australské Curtin University. Použili přitom překvapivě jednoduchou metodu – lepicí pásku. Díky ní dokázali získat mikroskopické vzorky minerálů (zirkonu a apatitu) z povrchu chráněných kamenů, aniž by je jakkoliv poškodili.

Ukázalo se, že monolity pocházejí z místa zvaného Brimham Rocks, které leží zhruba 18 kilometrů daleko. Kameny sem nebyly zavlečeny náhodně. Pravěcí lidé je sem záměrně přitáhli ze vzdálené lokality, podobně jako se ve stejném období tahali s kameny pro Stonehenge. Ale proč?

„Výsledky napovídají, že pravěcí lidé kladli skutečný důraz na samotnou krajinu. Nešlo jen o pohodlí – místo, odkud kameny pocházely, pro ně pravděpodobně mělo význam,“ uvedl Jim Leary ve studii.

Stále však neodpověděl na zásadní otázku, o jaký význam přesně šlo.

Ztracené kameny a středověký kříž z pravěkého monolitu

Dnes u Boroughbridge stojí tři monolity, ale historické záznamy naznačují, že jich tam původně bylo nejméně pět. V polovině 16. století zaznamenal tudorovský antikvář John Leland čtvrtý stojící kámen, ale o několik desítek let později už byl pryč.

V roce 1687 bylo zapsáno, že místní obyvatelé rozbili spadlý kámen a použili jeho části na stavbu mostu Peg Bridge přes řeku Tutt. Vrchní segment pak odvezli do panství Aldborough.

V 19. století pak antikvář J.R. Walbran vyslovil teorii, že další spadlý monolit byl přetvořen v Battle Cross – 5,5 metru vysoký monument vyrobený v 15. století na památku bitvy u Boroughbridge z roku 1322.

Nový výzkum Walbranovu teorii potvrdil. Minerální otisk dokázal, že středověký kříž, který dnes stojí v Aldborough, je opracovaným segmentem dávno ztraceného Ďáblova šípu.

Více otázek než odpovědí

Dodnes nikdo netuší, kolik šípů Ďáblova sbírka původně zahrnovala. Tvořily kruh podobně jako jiné monumenty své doby? K čemu vlastně sloužily a proč byly pro naše předky tak významné, že se rozhodli tak těžké kameny přesunout o 18 kilometrů bez možnosti využití kol a tažných zvířat?

Nikdo netuší. Ďáblovy šipky stojí u Boroughbridge jako němí svědkové dávné doby, po které zbyly jen útržkovité informace. Stále nedokážeme nahlédnout do mysli tehdejších lidí a domníváme se, že jejich motivace byla duchovního charakteru. Je to však představa příliš obecná a možná i zjednodušující.