Na jižním pólu Saturnu se formuje záhadná struktura s deseti stranami

Když se Saturn otočil správnou stranou

Roky se zdálo, že Saturn střeží svůj jižní pól jako přísně utajovanou oblast. Kvůli sklonu planety a jejímu pomalému oběhu kolem Slunce zůstávala tato část pro pozemské teleskopy prakticky neviditelná. Teprve když se Saturn dostal do příznivější pozice ve svém sezónním cyklu, mohli astronomové nahlédnout tam, kam dlouho neviděli.

A co objevili, je ohromující: gigantická vlnová struktura o deseti stranách, která se vine kolem jižního pólu planety. Není to jen další mrak. Je to útvar sahající hluboko do několika vrstev atmosféry, zachycený proudovým prouděním, které ho nese rychlostí zhruba 10 kilometrů za hodinu směrem na východ.

Planetární virtuální observatoř na Univerzitě Baskicka ve Španělsku slouží jako místo, kde se setkávají profesionální astronomové s amatérskými pozorovateli z celého světa. Sdílejí zde snímky planet Sluneční soustavy pořízené ze Země. Právě tady v roce 2024 byl u Saturnu spatřen první náznak něčeho neobvyklého.

Slabá vlna, která se proměnila v geometrický zázrak

Agustín Sánchez-Lavega spolu s amatérskými astronomy Trevorem Barrym a Jean-Paulem Ogerem zkoumali snímky Saturnu, když si všimli slabého vlnitého pásu blízko jižního pólu. Zpočátku to vypadalo jako nedůležitý detail, možná jen optický klam způsobený zemskou atmosférou.

O rok později však nová pozorování ze Země ukázala něco dramaticky odlišného. Vlna se výrazně prohloubila a začala vytvářet jasně rozpoznatelný desetihranný tvar. Bylo jasné, že se nejedná o náhodu ani o chybu měření. Něco se tam skutečně děje.

Vědci se proto obrátili na Hubbleův vesmírný teleskop. Ten má oproti pozemským observatořím obrovskou výhodu – pozoruje z vesmíru, kde mu v cestě nestojí zemská atmosféra se svým rozmazávajícím efektem. A povedlo se. Hubble dokázal zachytit desetiúhelník v celé jeho kráse během kompletní rotace Saturnu.

Každá ze deseti stran měří přibližně 16 782 kilometrů, celkový obvod této nebeské kresby dosahuje zhruba 167 820 kilometrů. Pro představu: kdyby se desetiúhelník rozprostřel nad Zemí, pokryl by plochu větší než celá Evropa. A přesto se otáčí neuvěřitelně pomalu – jeden kompletní okruh kolem pólu mu trvá asi 800 dní.

Severní hexagon dostal sourozence. Ale jiného

Saturn má na severním pólu slavný šestiúhelník, který byl poprvé identifikován v roce 1988, když vědci znovu prozkoumávali data ze sond Voyager z let 1980 a 1981. Tento útvar o průměru přibližně 32 000 kilometrů se stal jedním z nejznámějších – a nejzáhadnějších – rysů planety.

Desítky let se zdálo, že jde o unikátní jev. Žádná jiná geometrická struktura podobného typu nebyla na Saturnu nikde jinde zaznamenána. Objev jižního desetiúhelníku tuto představu boří. Saturn možná není planetou s jednou výjimečnou polární formací, ale s mnohem složitějším atmosférickým systémem, než si kdokoli myslel.

Existuje však zásadní rozdíl. Severní hexagon přetrval beze změny celá desetiletí, zatímco jižní dekagon se stále vyvíjí a sílí. Jeho strany a rohy nevykazují konzistentní tmavost jako u hexagonu – některé části jsou výrazně tmavší než jiné, což naznačuje, že struktura ještě nedosáhla své konečné podoby.

Leigh Fletcher z University of Leicester přispěl k výzkumu měřením rychlosti větrů v desetiúhelníku pomocí dalekohledu VLT v Chile. Právě rozdílné chování obou struktur činí nový objev tak cenným. Místo aby vědci jen zírali na hotovou záhadu, mohou přímo sledovat, jak se rodí.

Proč je to záhada

Objev byl oficiálně publikován na začátku září 2026 v prestižním vědeckém časopise Science Advances. Otázek je ale stále víc než odpovědí. Nikdo zatím neví, co přesně způsobilo vznik dekagonu, ani zda struktura vydrží. Pokračující pozorování z Hubblu a Jamesova Webbova vesmírného teleskopu spolu s počítačovými simulacemi možná časem odhalí, jak se vyvinula, jak dlouho může přežít a zda má skutečnou spojitost se slavným severním hexagonem.

Hubbleova desetiletí trvající mise dala vědcům něco, co je při krátkodobých pozorováních těžko dosažitelné: možnost sledovat planety v čase. Saturn se mění, jeho atmosféra dýchá, bouří se a vytváří útvary, které mohou trvat roky nebo zmizet během týdnů.

Studium jižního desetiúhelníku může odhalit nové informace o tom, jak se chovají atmosféry obřích planet v celé Sluneční soustavě. Některé z těchto poznatků mohou dokonce pomoci vědcům lépe porozumět atmosférickým procesům u nás na Zemi. Vesmír je obrovská laboratoř a Saturn právě otevřel novou kapitolu svého příběhu.