Televizi vymyslel čtrnáctiletý kluk z farmy. Inspirovaly ho brázdy na poli

Vize mezi brázdami

Philo Taylor Farnsworth se narodil v roce 1906 v Utahu a od dětství ho fascinovala elektřina a technika. Už jako malý kluk si představoval, že se jednou stane vynálezcem. Když se jeho rodina přestěhovala na farmu v Idahu, trávil část času stejně jako ostatní – prací na poli.

A právě tam se mu v hlavě spojily dvě zdánlivě nesouvisející věci.

Farnsworth jel s koňskými bránami a za ním zůstávaly v půdě dlouhé, rovné a rovnoběžné brázdy. Právě při pohledu na ně si představil, že obraz by bylo možné rozdělit podobným způsobem – na jednotlivé vodorovné řádky.

Jeden řádek po druhém by se dal převést na elektrický signál a odeslat dál. Na druhém konci by se pak jednotlivé části znovu poskládaly do celého obrazu.

S různými způsoby přenosu v té době experimentovali i jiní vynálezci. Všichni se ale přitom opírali o mechanické součástky. Farnsworth jako první přišel s myšlenkou, že celý proces může probíhat elektronicky. A tím udeřil hřebík na hlavičku.

První obraz na obrazovce

Od myšlenky k fungujícímu přístroji ale vedla dlouhá cesta. Farnsworth na svém nápadu pracoval několik dalších let a nakonec se přesunul do Kalifornie, kde měl lepší podmínky pro experimentování a kde se mohl přiblížit filmovému průmyslu.

Postupně vznikl přístroj, který nazval Image Dissector.

V roce 1927 přišel okamžik, na který Farnsworth čekal.

V laboratoři se mu podařilo přenést první elektronický televizní obraz. Nebyla to tvář slavného herce ani krajina. Na přijímači se objevila jednoduše vodorovná čára. Signál putoval do přijímače ve vedlejší místnosti.

O dva roky později už dokázal přenést skutečný obraz. Před kamerou se objevila jeho manželka Elma a její bratr. Elma Farnsworthová se tak stala první ženou, jejíž obraz byl přenesen prostřednictvím elektronického televizního systému.

Mladý génius

Když 26. srpna 1930 obdržel patent na první zcela elektronický televizní systém, bylo mu teprve 24 let. Vynález, jehož základ vymyslel jako teenager, se stal skutečností.

Deník San Francisco Chronicle o něm napsal jako o mladém géniovi, který v tichosti pracuje v sanfranciské laboratoři na svém revolučním světelném stroji.

Souboj s gigantem

Farnsworthův úspěch se neobešel bez boje. Vynález fungoval se stávající vysílací technologií, což přitáhlo pozornost společnosti RCA, která ovládala téměř celý trh s rozhlasovým vysíláním.

RCA mladého vynálezce zažalovala pro porušení patentů. Začal souboj Davida s Goliášem, který trval roky a připomínal pozdější spory mezi Microsoftem a Netscape. Nakonec však v roce 1939 musela RCA uznat Farnsworthovo prvenství a vyplatit mu licenční poplatky ve výši jednoho milionu dolarů.

Do konce života Farnsworth získal více než 300 patentů souvisejících s televizí a dalšími technologiemi. Jeho příběh předznamenal mnoho dobrých i špatných stránek Silicon Valley – od vizionářství mladých géniů až po boje o duševní vlastnictví.

Jen jedna vize se mu nesplnila

Co je fascinující, Farnsworth nestvořil televizi pro vlastní slávu a peníze, ale pro blaho lidstva. Upřímně věřil, že jeho vynález přinese světu mír.

„Kdybychom byli schopni vidět lidi v jiných zemích a dozvědět se o našich rozdílech, proč by docházelo k nedorozuměním? Válka by byla minulostí,“ prohlásil v roce 1930.

Historie ukázala, že televize změnila svět jinak, než si představoval. Přesto jeho odkaz zůstává – teenager z bramborového pole dokázal, že největší nápady někdy přicházejí z naprosto nečekaných míst.