Nebylo to zemětřesení. V Himalájích tají ledovce a katastrof může přibývat, varují vědci

Zemí otřásl rozpadající se ledovec

Ve středu ráno se v oblasti mezi Nepálem a Tibetem během několika minut zvedla hladina řeky Trishuli až o devět metrů. Obrovská masa vody, bahna, kamení a ledu smetla domy, silnice, mosty i energetická zařízení. Na místě zemřelo asi 160 lidí a 1500 dalších je pohřešováno.

Zpočátku se zdálo, že katastrofu spustilo zemětřesení. Seismografy skutečně zaznamenaly otřes, který odpovídal události o síle 5,2 stupně. Analýza americké geologické služby USGS ale původní domněnku vyvrátila.

Seismický signál byl vyvolán pohybem obrovského množství ledu a hornin. Ze spodní části ledovce ve výšce přibližně 5200 metrů se podle satelitních snímků utrhl kus ledu o ploše asi 0,2 kilometru čtverečního a zřítil se přibližně 1200 metrů dolů.

Následoval řetězec událostí. Led, horniny, voda a bahno se dostaly do údolí, zablokovaly tok řeky a následná masa vody se prudce vydala po proudu.

Je na vině oteplování planety? 

Vědci zatím na tuto otázku nechtějí odpovědět jednoznačně. 

„Podobných událostí bylo zdokumentováno jen velmi málo, takže zatím opravdu nejsme schopni jasně stanovit přesný vztah mezi kolapsem ledovce a klimatickou změnou,“ uvedl pro deník The Guardian Andrew Mackintosh, glaciolog z australské Monash University.

Zároveň ale dodal, že ledovce v Himalájích obecně ustupují. A tento jev už s  oteplováním planety souvisí. 

Himaláje přestávají držet pohromadě 

Vysoké pohoří se neskládá jen z ledu a kamene. Důležitou roli hraje také permafrost, tedy půda, která zůstává zmrzlá po celý rok.

Mackintosh ho přirovnal k jakémusi „lepidlu“, které drží pohromadě skálu a někdy i přilehlé ledovce na velmi strmých svazích. Když se výrazněji oteplí a permafrost rozmrzne, hrozí, že horský terén začne ztrácet stabilitu. 

Himaláje jsou přitom místem, kde se změny odehrávají velmi rychle. Pohoří rozkládající se přes Nepál, Indii, Čínu, Bhútán a Pákistán se podle odborníků otepluje přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. S rostoucími teplotami roste i riziko lavin, sesuvů půdy a povodní.

Led se ztrácí rychleji než dřív

Jak rychle se zdejší ledovce mění, ukazují i data z posledních let.

Mezinárodní centrum pro integrovaný rozvoj hor (ICIMOD) letos zveřejnilo rozsáhlou analýzu ledovců v oblasti Hindu Kush–Himaláje. Podle ní se tempo úbytku ledu po roce 2000 zdvojnásobilo. Mezi lety 1990 a 2020 zdejší ledovce ztratily přibližně 12 procent své plochy a kolem 9 procent odhadovaných zásob ledu.

Ledová hráz může prasknout

Když ledovec ustupuje, voda z jeho tajícího ledu se hromadí v prohlubních za přirozenými hrázemi z kamení, ledu a dalších materiálů. Vznikají tak ledovcová jezera.

Pokud se jejich přirozená hráz protrhne, voda se může během chvilky vyvalit do údolí. Taková událost se označuje jako ledovcová povodňová vlna, anglicky glacial lake outburst flood neboli GLOF.

Nepál má podle OSN více než 2000 ledovcových jezer, z nichž 21 je považováno za potenciálně nebezpečné.

Podobná tragédie se už stala

Letošní katastrofa přitom není v Himalájích první. V roce 2021 se odlomil ledovec v indickém státě Uttarákhand a rovněž způsobil ničivou povodeň. Zemřelo nebo bylo pohřešováno přibližně 200 lidí.

Otázka je, co čeká Himaláje v budoucnosti. Někteří odborníci již nyní varují, že se podobné tragédie mohou opakovat. 

Jak uvedl pro agenturu Reuters Simon Cox, hlavní vědec programu Mountains to Sea při novozélandské organizaci Earth Sciences New Zealand:

„Klimatická změna vytváří podmínky, které mohou destabilizovat vysokohorské skály a led. To pak vede k tomu, že kolapsy a řetězové přírodní katastrofy mohou být častější.“