Sonda Voyager 2 letí vesmírem už 49 let. Ve vzkazu neznámým civilizacím zní i čeština

Paradox startu: Proč jednička nebyla první?

Srpen 1977, Florida. Z mysu Cape Canaveral hřmí nosná raketa Titan IIIE a vynáší do vesmíru sondu, která nese v názvu číslici 2.

Logika říká: První musela být jednička. Skutečnost? Voyager 2 odstartoval jako první. Jeho sourozenec s číslem jedna ho následoval až o šestnáct dní později, 5. září. Díky rychlejší dráze však Voyager 1 svého předchůdce předstihl ještě před Jupiterem.

Čísla v názvech tak neznamenají pořadí startu, ale pořadí příletů k obřím planetám.

Zázrak, který přežil půl století

Srpen 2026. Voyager 2 se nachází v hlubokém mezihvězdném prostoru, kam vstoupil 5. listopadu 2018. Technika z minulého století funguje v těch nejextrémnějších podmínkách vesmíru.

Srdcem sondy jsou tři radioizotopové termoelektrické generátory, které přeměňují teplo z rozpadu plutonia-238 na elektřinu. Tento zdroj však neúprosně slábne – jeho výkon klesá přibližně o čtyři watty ročně.

Letos proto museli inženýři z Jet Propulsion Laboratory nahradit několik zařízení, která sondě odebírala cennou energii, úspornějšími alternativami. Operace se podařila. Díky úsporám může Voyager 2 měřit podmínky v mezihvězdném prostoru a posílat data na Zemi ještě další rok. Ani poté ale jeho mise neskončí. Až jednou definitivně dojde energie pro jeho přístroje a vysílač, sonda se nezastaví. Bude dál tiše letět vesmírem, jen už nebude schopná nám o své cestě podávat zprávy.

Pozdrav neznámým civilizacím

Spolu s ním bude nadále vesmírem putovat i poselství, které lidstvo sesumírovalo v roce 1977. Na palubě Voyageru 2 se nachází Zlatá deska – pozlacený měděný disk s fotografiemi Země, zvuky planety, hudbou a pozdravy v 55 jazycích.

A mezi těmi 55 jazyky je i čeština. Na desce je nahrán hlas fyzika Václava Otakara Kostrouna, který říká prostou větu:

„Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší.“

Nahrávku si můžete poslechnout na stránkách Wikimedie. Určitě si povšimnete, že vědec větu pronáší s mírným cizím přízvukem. Jde totiž o krajana, který s rodiči jako dítě emigroval do Spojených států a v roce 1977 působil na Cornellově univerzitě.

Je to drobný, ale pozoruhodně lidský detail – do mezihvězdného prostoru svět nevyslal učebnicovou češtinu televizního hlasatele, ale hlas člověka, který svůj rodný jazyk nezapomněl ani po dlouholetém pobytu v jiné části světa.

Časová kapsle pro budoucnost

Voyager 2 přitom nikdy nebyl postaven jako poselství mimozemšťanům. Jeho hlavním úkolem bylo prozkoumat Jupiter, Saturn, Uran a Neptun a později pokračovat dál do oblastí za hranicí vlivu Slunce. Zlatá deska byla spíš jakýmsi přídavkem – vzkazem pro případ, že by sondu někdy v daleké budoucnosti objevil někdo jiný.

Šance, že ji nějaká mimozemská civilizace skutečně najde, je malá. Šance, že jejímu poselství porozumí, je ještě menší. Přesto vědci desku připravili tak, aby z ní bylo možné vyčíst, odkud sonda přiletěla, jak funguje naše měření času a kde ve vesmíru hledat její původ. Voyager 2 tak plní dva úkoly zároveň: dnes ještě zkoumá vesmír pro nás a jednou v daleké budoucnosti by mohl být posledním důkazem, že jsme tu vůbec byli.