Ať jedí koláče. Svůj nejslavnější bonmot Marie Antoinetta nejspíš nikdy nepronesla

Slavný výrok se objevil dříve, než se stala královnou

Nejsilnější důkaz podává francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau.

Ve svém autobiografickém díle Vyznání (Les Confessions) zmiňuje historku o „jedné velké princezně“, která na výtku, že lidé nemají chleba, údajně reagovala slovy:

„Qu’ils mangent de la brioche.“

Tedy doslova: „Ať jedí briošky.“

Rousseau však žádnou konkrétní princeznu nejmenuje. A co je ještě důležitější, když tuto pasáž psal, bylo Marii Antoinettě teprve deset let. Žila ve Vídni jako rakouská arcivévodkyně a do Francie se měla přestěhovat až o několik let později.

Jak se z anonymní princezny stala Marie Antoinetta

Výrok navíc koloval Evropou už dříve. V různých obměnách byl připisován několika šlechtičnám, mimo jiné i španělské princezně Marii Tereze, manželce Ludvíka XIV. Teprve během Francouzské revoluce se začal spojovat právě s Marií Antoinettou.

Nebylo to náhodou. Královna byla cizinkou, vedla okázalý život a Francouzům nikdy nepřirostla k srdci. Viděli v ní symbol monarchie, která pohrdá prostým lidem. Slavný bonmot do tohoto obrazu dokonale zapadal.

Ve skutečnosti pomáhala chudým

To samozřejmě neznamená, že Marie Antoinetta žila skromně. Naopak. Její přepychový životní styl i nákladné zábavy přispěly k tomu, že si vysloužila přezdívku „Madame Deficit“.

Přesto její charakter nebyl tak černobílý, jak se traduje.

Britská historička Antonia Fraser upozorňuje, že známý výrok vůbec neodpovídá královnině chování. Marie Antoinetta podle ní pravidelně přispívala na dobročinné účely, podporovala nemocnice i chudé rodiny a během období neúrody pomáhala organizovat pomoc potřebným.

Fraserová proto dospěla k závěru, že podobná poznámka by byla pro Marii Antoinettu „zcela necharakteristická“.

Proč vlastně říkáme „koláče“?

Je to taková malá lingvistická kuriozia. Původní francouzský výraz brioche neoznačuje koláč v českém slova smyslu. Jde o jemné máslové pečivo podobné vánočce nebo sladké housce. Překlad „Ať jedí koláče“ se však v češtině natolik vžil, že se používá dodnes.

Milovala venkov. Bohužel po královsku

Dalším rozšířeným mýtem je představa, že si královna hrála na prostou selku, protože si u zámku Versailles nechala vybudovat malou venkovskou osadu známou jako Hameau de la Reine.

Vesnička byla skutečně inspirována venkovským životem a sloužila jako únik od přísné dvorské etikety. Nešlo však o kulisy pro divadlo, kde by si královna hrála jako malá holčička. Bylo to skutečné hospodářství s poli, zahradami, vinicemi, stájemi i hospodářskými budovami.

Paradox spočívá v tom, že tento návrat k přírodě stál obrovské peníze. Marie Antoinetta hledala jednoduchost způsobem, který si mohla dovolit jen francouzská královna.

Mýtus, který přežil staletí

Marie Antoinetta rozhodně nebyla bezchybnou panovnicí a její nákladný životní styl jen prohluboval odpor francouzské veřejnosti. Přesto se zdá, že nejslavnější věta, která ji provází už více než dvě století, pochází od někoho úplně jiného.

Jeden z nejznámějších citátů dějin byl tak nejspíš jen součástí revoluční propagandy.