Vlak se proměnil v ohnivou past. Tragédie u Versailles změnila bezpečnost železnic navždy

Dnešní železnice patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. V první polovině 19. století ale byla teprve na začátku své historie a mnohá bezpečnostní pravidla vznikala až po bolestných zkušenostech. Jednou z nich byla tragická nehoda u francouzského Versailles z 8. května 1842, která se stala prvním železničním neštěstím takového rozsahu na světě a navždy změnila přístup k bezpečnosti cestujících.

Toho dne nastoupilo do vlaku mířícího z Versailles do Paříže více než 700 lidí. Soupravu dlouhou přes 120 metrů tvořilo šestnáct až osmnáct dřevěných vozů, které táhly dvě parní lokomotivy. Vlak jel rychlostí přibližně 40 kilometrů za hodinu, když se u obce Meudon odehrála katastrofa.

Prasklá náprava spustila řetězec událostí

Příčinou neštěstí byla prasklá náprava přední lokomotivy. Po letech provozu podlehla únavě kovu, jevu, kterému tehdejší inženýři ještě příliš nerozuměli. Lokomotiva vykolejila a vzápětí do ní narazila druhá lokomotiva. Obě se převrátily a z jejich topenišť se vysypalo rozžhavené uhlí.

Setrvačností narazily do trosek první osobní vozy. Protože byly téměř celé ze dřeva, zachvátil je požár během několika okamžiků. Plameny navíc přiživoval unikající olej, mazivo i žhavé uhlí rozházené po celé trati.

Bezpečnostní opatření se změnilo ve smrtící past

Největší tragédii však nezpůsobily samotné plameny, ale tehdejší pravidla. Dveře osobních vozů byly běžně zamykány zvenčí, aby cestující nemohli během jízdy vystoupit a zranit se. Po vykolejení se ale toto opatření paradoxně proměnilo v past.

Mnoho lidí první náraz přežilo, nedokázalo se však dostat ven z hořících vagonů. Jen několika cestujícím se podařilo uniknout rozbitými okny.

Kolik lidí přišlo o život?

Počet obětí není dodnes jistý. Zatímco oficiální vyšetřování uvádělo 55 mrtvých, jiné historické prameny pracují s výrazně vyššími počty. Požár byl natolik ničivý, že mnoho obětí nebylo možné identifikovat. Někteří historici proto odhadují, že skutečný počet mrtvých mohl dosáhnout až dvou stovek. Další stovky pasažérů utrpěly zranění.

Katastrofa, která změnila železnice

Nehoda u Versailles se stala zásadním mezníkem v dějinách železniční dopravy. Vyšetřování ukázalo, že příčinou byla únava kovu na nápravě lokomotivy, což vedlo k rozvoji výzkumu vlastností kovových součástí. Zároveň se přistoupilo k zavedení pravidelných kontrol a výměn nejvíce namáhaných dílů.

Stejně důležitou změnou bylo opuštění praxe zamykání cestujících ve vagonech. Francie toto pravidlo zrušila krátce po katastrofě a v následujících letech ji následovaly i další evropské země.

Tragédie u Versailles tak nebyla jen jedním z prvních velkých železničních neštěstí v historii. Stala se varováním, které přimělo konstruktéry i úřady přehodnotit dosavadní představy o bezpečnosti. Mnohá pravidla, která dnes považujeme za samozřejmá, mají svůj původ právě v této katastrofě z roku 1842.