Jak dlouho byste přežili v různých obdobích historie Země? Ve většině z nich jen pár minut

Archean: Země, na které byste se ani nenadechli

Před 4 až 2,5 miliardy let

Když se na Zemi objevovaly první jednoduché mikroorganismy, planeta vypadala úplně jinak než dnes. Atmosféra téměř neobsahovala kyslík, zato byla plná oxidu uhličitého, metanu a dalších plynů. Přestože Slunce svítilo slaběji než dnes, skleníkový efekt udržoval planetu dostatečně teplou.

Pro člověka by ale byl největším problémem právě vzduch. Bez kyslíku by během několika desítek sekund ztratil vědomí a velmi rychle by zemřel.

Kambrium: Slavná exploze života, ale ne pro lidi

Před 541 až 485 miliony let

V mořích nastala takzvaná kambrická exploze. Objevili se trilobiti, první složitější živočichové i předkové dnešních obratlovců. Na souši však nebyly žádné lesy ani zvířata – jen holé skály pokryté bakteriemi a řasami.

Přestože se množství kyslíku postupně zvyšovalo, stále ho bylo výrazně méně než dnes. Člověk by sice přežil déle než v archeanu, ale bez dýchací techniky by jeho šance byly stále velmi malé.

Ordovik: Teplý svět, který nakonec zamrzl

Před 485 až 444 miliony let

Ordovik začal jako horké období, během něhož se mořský život neuvěřitelně rozvíjel. Na jeho konci ale přišla jedna z prvních velkých dob ledových a s ní i hromadné vymírání, které zničilo většinu tehdejších mořských druhů.

Ani tentokrát by však člověka nezabila zima jako první. Mnohem větším problémem by byla stále odlišná atmosféra a nedostatek kyslíku.

Karbon: Konečně se dá dýchat

Před 359 až 299 miliony let

Karbon je prvním obdobím, ve kterém by měl moderní člověk alespoň rozumnou šanci nějakou dobu přežít. Atmosféra obsahovala dokonce více kyslíku než dnes a rozsáhlé bažinaté pralesy pokrývaly velkou část pevniny.

Vyšší obsah kyslíku umožnil vyrůst hmyzu do obřích rozměrů. Nad hlavou by vám létaly vážky s rozpětím křídel přes 70 centimetrů a po zemi by se plazily mnohonožky dlouhé více než dva metry.

Přesto by největším nepřítelem nebyli obří bezobratlí, ale obyčejné infekce, zranění nebo nedostatek vhodné potravy.

Jura: Ne každý kout hlídal tyranosaurus

Před 201 až 145 miliony let

Období jury známe z filmů jako svět plný dinosaurů. Ve skutečnosti ale velcí predátoři nečíhali za každým stromem. Země byla obrovská a šance, že byste některého potkali hned první den, nebyla nijak vysoká.

To ale neznamená, že byste měli vyhráno. Neznámé rostliny, paraziti, nedostatek bezpečné pitné vody a obtížné shánění potravy by z vás pravděpodobně udělaly oběť mnohem dříve než nějaký dinosaurus.

Doba ledová: Největší šance na přežití

Před 2,6 milionu až 11 700 lety

Pleistocén byl z pohledu moderního člověka nejpřívětivější. Atmosféra byla téměř stejná jako dnes a na Zemi už žili naši dávní příbuzní.

Pokud byste dokázali ulovit potravu, najít přístřeší a vyhnout se šavlozubým kočkám nebo jeskynním medvědům, mohli byste přežívat celé roky.

Největším nepřítelem nebyli dinosauři

Filmy nás naučily bát se především pravěkých příšer. Ve skutečnosti by ale moderního člověka ve většině historie Země zabilo něco mnohem obyčejnějšího – vzduch, který by nedokázal dýchat.

Teprve v relativně pozdních kapitolách dějin naší planety se atmosféra stala natolik podobnou té dnešní, že by člověk měl šanci přežít déle než několik hodin. A i tehdy by ho čekal svět bez zemědělství, léků, střechy nad hlavou a všech výdobytků civilizace, které dnes považujeme za samozřejmost.