Nebyli to jen neandertálci a denisované. V našem genomu vědci objevili stopy dosud neznámého lidského druhu

Vědci totiž objevili genetické stopy dalšího lidského druhu. Jeho kostru jsme dosud nenašli. Přesto po sobě zanechal něco mimořádně cenného: část své DNA v genomu dnešních lidí.

Nejdřív přišli neandertálci, potom denisované

Neandertálce známe už od poloviny 19. století. Dlouho se ale předpokládalo, že představovali slepou větev lidského vývoje a s našimi předky se nikdy nekřížili.

Teprve analýza starověké DNA ukázala, že tomu bylo jinak. Když se moderní lidé před zhruba 50 tisíci lety vydali z Afriky do Evropy a Asie, setkali se s neandertálci a měli s nimi potomky. Dodnes proto většina lidí mimo Afriku nese přibližně jedno až dvě procenta neandertálské DNA.

Další překvapení přišlo v roce 2010. Z drobné kůstky prstu nalezené v Denisově jeskyni na Sibiři se podařilo získat DNA dosud neznámého lidského druhu. Vědci ho pojmenovali denisované a brzy zjistili, že i oni se s našimi předky křížili. Jejich genetické dědictví dnes nesou především obyvatelé Oceánie a některých částí Asie.

Teď se rýsuje další lidský příbuzný

Nová studie publikovaná v časopise Science naznačuje, že neandertálci a denisované nebyli jediní.

Pomocí nové metody, která porovnává genetickou informaci tisíců současných lidí, vědci našli úseky DNA, jež neodpovídají ani jednomu ze známých lidských druhů.

Zatím nevíme, komu patřily.

Výzkumníci proto mluví o takzvaném „ghost ancestor“. Nejde samozřejmě o žádného ducha. Tento výraz označuje záhadný druh, o jehož existenci víme pouze díky genetickým stopám, protože jsme dosud nenašli jeho fosilie ani vlastní DNA.

Jeho geny nosíme všichni

Podle vědců se tento neznámý lidský druh oddělil od linie vedoucí k modernímu člověku přibližně před 800 tisíci lety – tedy zhruba ve stejné době jako neandertálci a denisované.

Později se s ním ale naši předkové znovu setkali. K jejich křížení mělo dojít ještě v Africe, před poslední velkou migrací Homo sapiens do Evropy a Asie.

Právě proto se stopy této dávné DNA nacházejí nejen u Afričanů, ale prakticky u všech dnešních lidí.

Každý z nás podle odhadů zdědil od tohoto záhadného příbuzného přibližně 0,5 až 1 procento své genetické informace.

Ve hře může být ještě starší lidská linie

Studie přinesla ještě jedno překvapení.

Vědci objevili také stopy velmi staré lidské linie, která se od našich předků oddělila už před přibližně 1,8 milionu let. Tato skupina se později křížila s denisovany a část její DNA se jejich prostřednictvím dostala i k moderním lidem.

Není zatím jasné, o jaký druh šlo. Jednou z možností je, že mohl být příbuzný druhu Homo erectus, který se rozšířil po velké části Eurasie.

Genetika předběhla archeology

Na celé studii je nejzajímavější fakt, že vědci tento dosud neznámý druh neobjevili pomocí kostí nebo fosilií.

Odhalila ho samotná genetika.

Nová metoda dokáže rozpoznat úseky DNA, které jsou mnohem starší, než odpovídá známému vývoji lidského rodu. Jinými slovy – i když se po dávném člověku dosud nenašla jediná kost, jeho genetický podpis v nás stále přežívá a můžeme ho detekovat.

Bude to další senzace jako denisované?

Podobný příběh už věda jednou zažila.

Ještě na začátku tohoto století nikdo netušil, že denisované vůbec existovali. Dnes patří mezi běžně uznávané lidské skupiny a jejich objev zásadně změnil pohled na lidskou evoluci.

Je proto možné, že se jednou podaří najít i fosilie tohoto dosud neznámého lidského příbuzného. Možná už leží v některém muzeu nebo stále čekají pod vrstvami sedimentů na své objevení.

Pokud se to podaří, půjde pravděpodobně o jeden z největších paleoantropologických objevů posledních desetiletí.

Lidská evoluce připomíná spíš síť než strom

Nové objevy stále častěji ukazují, že vývoj člověka nebyl jednoduchou cestou od jednoho druhu ke druhému.

Po statisíce let vedle sebe žilo hned několik lidských skupin, které se setkávaly, migrovaly a občas spolu měly potomky. Místo přehledného rodokmenu tak lidská evoluce stále více připomíná složitou síť vzájemně propojených příběhů.

A zdá se, že některé její větve teprve čekají na své objevení.