Co bylo před Velkým třeskem? Stephen Hawking měl nečekané vysvětlení

Náš mozek hledá začátek všeho

Když upečete chleba, nejdřív bylo těsto. Když postavíte dům, nejdřív byly cihly. Když se narodí dítě, předcházeli mu rodiče.

Odmalička jsme zvyklí, že všechno má nějakou příčinu a že před každou událostí existovalo něco jiného. Proto nám připadá samozřejmé ptát se, co bylo před vznikem vesmíru.

Jenže právě tady naše zkušenost ztroskotává.

Velký třesk nebyl obyčejný výbuch

Pod pojmem Velký třesk si mnoho lidí představí obrovskou explozi, která se odehrála někde v prázdném prostoru. Podle současné kosmologie to tak ale nebylo.

Jak připomíná nositel Nobelovy ceny John Mather z NASA, pojem Velký třesk je vlastně trochu zavádějící. Nešlo o výbuch na jednom místě, ale o okamžik, kdy se začal rozpínat samotný vesmír. „Velký třesk se odehrál všude najednou,“ vysvětluje. Neexistovalo žádné centrum, od kterého by se vesmír rozpínal do prázdného prostoru.

Nešlo tedy o žádnou kouli hmoty, která vybuchla do prázdného vesmíru. Samotný prostor začal rozpínáním teprve vznikat. A spolu s ním i čas.

To znamená, že Velký třesk nebyl jen začátkem hvězd, galaxií a planet. Byl také začátkem času, jak ho známe.

Co bylo předtím?

A právě tady přichází překvapivá odpověď.

Pokud čas vznikl až při Velkém třesku, pak možná žádné „předtím“ neexistovalo.

Právě tuto myšlenku často vysvětloval i slavný britský fyzik Stephen Hawking. Tvrdil, že ptát se, co bylo před Velkým třeskem, může být podobné, jako ptát se, co leží jižně od jižního pólu. Na jižním pólu totiž žádný další jih neexistuje. Stejně tak podle některých kosmologických modelů nemusel existovat ani žádný čas před vznikem našeho vesmíru.

Velký třesk mohl být okamžikem, kdy čas teprve začal. Pokud před ním neexistoval, pak nemohl existovat ani žádný okamžik, který by mu předcházel.

Proč je to tak těžké pochopit

Náš mozek se tomu brání. Celý život totiž žijeme ve světě, kde čas plyne neustále dopředu. Nikdy jsme nezažili situaci, kdy by čas prostě neexistoval.

Je to podobné, jako kdybyste otevřeli knihu a chtěli vědět, jak se příběh vyvíjel před jejím začátkem. Nemá smysl ptát se, co bylo na stránce číslo nula, protože žádná taková stránka neexistuje.

Stejně tak možná neexistoval žádný čas před první „stránkou“ našeho vesmíru.

Teorie nemá poslední slovo

To ale neznamená, že je záhada vyřešená. Ve fyzice existuje několik teorií, které připouštějí, že náš vesmír mohl mít nějakého předchůdce.

Podle jedné hypotézy se vesmír neustále smršťuje a znovu rodí v nekonečném cyklu. Jiná teorie předpokládá, že náš vesmír je jen jedním z obrovského množství vesmírů vznikajících v takzvaném multivesmíru. Existují i modely, podle nichž Velkému třesku předcházel jiný stav vesmíru, který se následně „odrazil“ do dnešní podoby.

Pro žádnou z těchto teorií ale zatím neexistuje dostatek důkazů. Současná fyzika totiž nedokáže spolehlivě popsat okamžiky kratší než takzvaný Planckův čas – nepatrný zlomek sekundy po začátku rozpínání vesmíru.

Možná nás mate samotný jazyk

Když se ptáme, co bylo před Velkým třeskem, už tím předpokládáme existenci času. Slovo „před“ je totiž časový pojem.

Možná je to podobné, jako kdyby se ryba snažila představit život bez vody nebo člověk hledal místo za okrajem Země v době, kdy si lidé mysleli, že je planeta placatá. Náš jazyk i naše představivost vznikly proto, aby popisovaly svět kolem nás – ne okamžik, kdy vznikl samotný čas.

A právě proto patří otázka, co bylo před Velkým třeskem, mezi nejhlubší a zároveň nejtěžší otázky moderní vědy. Ne proto, že bychom na ni neznali odpověď, ale proto, že tu otázku ani neumíme položit správně.